Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu

| autor: Radim Vácha0

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu

Opomenout nelze ani hnojivý účinek kalů, díky zvýšenému obsahu některých prvků, jako je N, P nebo Ca (zejména u hygienizovaných kalů). Příznivý dopad aplikace kalů na růst výnosu zemědělských plodin byl již mnohými autory prokázán. Podobné zkušenosti přinesly i projekty ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Aktuálně se kaly z ČOV jeví jako velice perspektivní zdroj P a legislativa některých zemí počítá s jejich využitím jako zdroje tohoto cenného prvku, jehož světové zásoby dosavadních zdrojů, požívaných k výrobě fosforečných hnojiv, se velmi rychle tenčí.

Vedle uvedených pozitiv přinášejí čistírenské kaly diskutovaná rizika v oblasti kontaminace rizikovými prvky, perzistentními organickými polutanty a v posledních letech i tzv. „emerging pollutants“, ke kterým se řadí rezidua léčiv, povrchově aktivní látky z mycích a kosmetických prostředků, mošusové látky, atd. Evropská legislativa se snažila na tyto problémy reagovat již v roce 2001, kdy se materiál „Working document on sludge“ stal podkladem pro vypracování návrhu změny evropské legislativy (Council Directive 86/278/EEC). Ten však nebyl schválen, a tak letitá a z dnešního pohledu již zcela nevyhovující evropská směrnice, je stále platná. Většina členských zemí se proto řídí vlastní legislativou.

Novelizovaná vyhláška MŽP č. 437/2016 Sb., přináší v oblasti výčtu kontaminujících látek nově limit pro sumu polycyklických aromatických uhlovodíků. Na základě námi dříve řešeného projektu NAZV jsme doporučili zvýšení tohoto limitu z původně navržených 6 mg/kg na hodnotu 10 mg/kg a v rámci připomínkového řízení bylo toto doporučení akceptováno. Vycházeli jsme z toho, že limit 6 mg/kg, který byl navržen i ve „Working document on sludge“, a který je u nás platný pro vytěžené sedimenty (ty se ovšem mohou aplikovat na půdu až v dávce 750 t sušiny/ha/10 let), je pro kaly ČOV zbytečně striktní a velkému počtu ČOV by způsobil problém. Přitom hodnota 10 mg/kg je pro většinu čistíren ČOV bezproblémová a nepřináší zvýšenou míru potenciálních rizik. Jsme toho názoru, že současný výčet rizikových látek je z pohledu ekonomického maximálně možný a nastavení jejich limitů je pro půdu bezpečné.

Je třeba však zvážit i potenciální rizika, která mohou přinášet zvýšené obsahy těch typů polutantů, které ve vyhlášce sledovány nejsou. Kromě již uvedených „emerging pollutants“ to jsou např. polychlorované dibezo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F). Zahraniční autoři udávají, že např. v Německu je obsah těchto látek v půdách s dlouhodobou aplikací kalů z ČOV vyšší, než v půdách industriálních oblastí. Dle našeho šetření v ČR byl zachycen 1 případ zvýšeného obsahu PCDD/F v jednom vzorku kalu z 50-ti sledovaných napříč územím ČR. Je možno takové riziko do značné míry eliminovat.

Jak se však postavit k možným rizikům, v podobě zvýšených obsahů dalších látek, zejména reziduí léčiv, která mohou přinášet určitá potenciální rizika pro zdraví člověka, ale i prostředí (např. otázka vzniku rezistence mikroorganizmů na antibiotika, při jejich opětovných vstupech do půd)? Zde může dát uspokojivou odpověď jedině další výzkum v dané oblasti.

Za zvážení by v současné stála i opatření z pohledu obezřetnosti. Tím může být např. limitování využití kalů ČOV na zemědělskou půdu, v závislosti na spádové oblasti ČOV, ke kterému přistupují některé státy EU. Možná by stálo za zvážení i uplatnění testů ekotoxicity v nové verzi vyhlášky, tak jak bylo využito ve vyhlášce o používání vytěžených sedimentů na zemědělskou půdu (společná vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 sb.). Tento přístup může eliminovat závažné vstupy do půd právě u těch látek, které vyhláškou nejsou sledovány.

Jsme toho názoru, že kaly ČOV by měly být z výše uvedených důvodů k aplikaci na zemědělskou půdu být dále využívány. Legislativa by pak měla stanovit přijatelnou míru rizika jejich aplikace při zachování reálných ekonomických a technických požadavků, spojených s jejich využitím. Nově řešené projekty ve VÚMOP, v.v.i. se snaží využití kalů ČOV vyjít vstříc i takovými nástroji, jakým je aplikace „Čistírenské kaly“ na Geoportálu SOWAC GIS.

Foto: ilustrační/ Hana Tomášková

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT