Adapterra Awards: Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

| zdroj: Adapterra Awards/ Nadace Partnerství0

adapterra1_blatnicka_03m.jpg
zdroj: Vojta Herout/ Adapterra Awards

Dnes na Farmě Blatnička uvidíte pole, která křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy. Voda se díky nim lépe zasakuje a neodtéká bez užitku pryč, úrodná půda je chráněna před odnosem vodní nebo větrnou erozí a pole zároveň viditelně ožila.

Co opatření řeší

Zatravněné pásy slouží k zasakování srážkové vody, která na ně dopadne z nebe nebo steče z okolních polí. Díky tomu dochází k doplnění půdní vláhy a zásob vody v podzemí. Zpomaluje se tak rychlý odtok vody do Bozatinského potoka nebo blízké závlahové nádrže Blatnička. Stejně to funguje i se sněhovými srážkami. Kromě sucha si území dokáže lépe poradit i s přívalovými srážkami a vodní a větrnou erozí. Hluboce kořenící stromy - duby, hrušně, kaštanovníky - se navíc umí dostat k podzemním zdrojům vody, kterou následně převádí do koruny a výparem zlepšují mikroklima pro okolní zemědělské hospodářství.

adapterra2_blatnicka_04m-(2).jpg
Vojta Herout/ Adapterra Awards

Jak to funguje

Celých 65 hektarů scelené zemědělské monokultury bylo v roce 2015 rozděleno na menší plochy. V území se nyní střídá pestrá směs způsobů hospodaření. Najdete zde ornou půdu, kterou obhospodařují různí majitelé, nenáročné krajinotvorné sady, hrušňové aleje doplněné dřínem obecným, vrbovými a trnkovými remízky. Autor projektu založil v území i zatravněné pásy s rozličnými druhy rostlin, meze a polní úhory. Na části krajiny jsou i ekologické produkční sady.

Rozdělení nepřerušovaného lánu orné půdy na části menší než 10 hektarů přispělo k lepší prostupnosti krajiny a snížení vodní i větrné eroze. Obnova přírodní krajinné struktury zvýšila celkovou ekologickou stabilitu krajiny. Už po 3 letech si místo oblíbila zvířata jako skřivan polní a zajíc polní. Pro laickou veřejnost majitel organizuje komentované procházky hrušňovými sady a jarní procházky v rámci Víkendu otevřených zahrad. Vzdělávací a výchovný význam má symbolické sázení stromků dětmi. V rámci akce Jedna kytka na celý život byl na podzim 2018 založen Sad zamilovaných.

adapterra3_blatnicka_05m.jpg
Vojta Herout/ Adapterra Awards

Původní stav

Podle archivních leteckých snímků hospodařili v Zálúčí mezi Bozatinským potokem a závlahovou nádrží Blatnička různí vlastníci na drobných políčkách. V době kolektivizace byla scelena do rozsáhlých monokultur orné půdy. Těsně před výsadbou alejí a tvorbou zatravněných pásů nájemce pozemků využíval území k intenzivnímu polnímu hospodaření se všemi průvodními negativními jevy, jako je utužování půdy, ničení půdního života nebo úbytek přirozených živin. Oblast trpěla vodní i větrnou erozí a silnými vysušujícími větry.

Údržba

Vysazeným dřevinám zajiští majitel Martin Smetana výchovný řez a přiměřené oplocení až do doby, kdy již nebudou hrozit škody zvěří. Zavedl postupnou seč trávy a do budoucna počítá s pastvou zvířat. Část travního porostu zůstává a je vyhledávaná zejména zajíci a srnkami.

Náklady na údržbu jsou marginální v porovnání s prvotními náklady na založení. Údržbu travních porostů zemědělec financuje z dotačního titulu Jednotná platba na plochu (SAPS) a do budoucna z prodeje extenzivně vypěstovaného ovoce.

adapterra4_blatnicka_10m.jpg
Vojta Herout/ Adapterra Awards

Proč to není jinak

Obec v rámci plánu společných zařízení v zájmovém území neplánovala žádná opatření s podobným cílem. Opatření tak vhodně doplňuje síť obdobných aktivit, ke kterým přistoupila obec Blatnička v jiné části katastru nebo které provedly přilehlých katastrálních území.

Největší výzvy a překážky

Území muselo projít komplexní pozemkovou úpravou. Výhodou byl zánik nájemních smluv a možnost okamžité realizace. Další fáze komplikují nově uzavřené nájemní smlouvy, které je nutné nejdřív vypovědět. Většinou se jedná o 1-5letou výpovědní lhůtu.

Zkušenosti z provozu

Příjemným překvapením bylo, když spřátelený zemědělec přijel se svou technikou připravit pozemek na výsadbu bez nároku na odměnu jen proto, že se mu projekt zalíbil. Vlastník přitom počítal s tím, že za poskytnutou službu dostane řádně zaplaceno.

Kolik to stálo

Celkové náklady Martin Smetana nevypočítal, avšak zahrnovaly jak vlastní zdroje, dary, dobrovolnické brigády, tak i částečně finance z dotačního Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) Ministerstva životního prostředí.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.