První biokoridor na území Brna vznikl v roce 2007 v okolí Medláneckého potoka a se stal součástí stále se rozšiřujícího biocentra. Na orné půdě v blízkosti sídliště zástupci spolku Rezekvítek a dobrovolníci z řad místních obyvatel postupně vysázeli 1200 stromů a 800 keřů různých druhů i velikostí, a vytvořili tak přírodě blízký ekosystém i příjemné místo k procházkám a trávení volného času.
Co opatření řeší
Účinky výsadeb v Medlánkách jsou patrné již dnes. Vzrostlé stromy poskytují stín vyprahlé zemědělské půdě i kolemjdoucím. Díky pečlivě zvolené druhové skladbě (olše a jilmy v blízkosti nivy, ovocné stromy dále od nivy) a příznivě řešenému „zakmenění“ dřevin nedochází k nadměrné spotřebě vody a stromy si berou jen tolik, kolik využijí. Přestože Medlánecký potok v letních měsících vysychá, pod povrchem se voda stále nachází.
Dřeviny také vodu v optimálním množství odpařují, čímž zlepšují mikroklima v tamní lokalitě. Stromy, keře i travnaté plochy umožňují na rozdíl od intenzivně obhospodařované půdy příznivější retenci vody a zároveň brání větrné erozi. V neposlední řadě biocentrum přispělo k podpoře přírodní rozmanitosti, migraci živočichů, rozvoji místní komunity (zapojilo se přes dvě sta dobrovolníků) a navázání úzké spolupráce s městskou částí.
Jak to funguje
Původně se jednalo o biokoridor, který se postupem času rozrostl o další prvky. První výsadba se uskutečnila již v roce 2007 na levém břehu potoka. Na tehdejší dobu byla velmi novátorská svou pestrou druhovou skladbou. Do pásu v délce 400 metrů a šířce 10 metrů se zde do pěti oplocenek vysázelo 500 sazenic nebo poloodrostků stanovištně vhodných dřevin (lípa, habr, olšem dub, jasan, jilm), dále 75 vzrostlých stromů a přes 460 keřů (líska, hloh, brslen, ptačí zob, trnka, kalina svída). V roce 2010 se podařilo doplnit 350 dřevin na neosázených místech první fáze, čímž se dokončila hlavní část biokoridoru. V následujících letech se pokračovalo v údržbě lokality: následné péči o dřeviny, sečení, dostavbě oplocenky a instalaci naučné tabule.
V roce 2016 vznikla myšlenka rozšířit vegetaci i na pravém břehu potoka. Dobrovolníci z řad místních obyvatel zde vysázeli 80 stromů (javory, lípy, duby, olše, jilmy, javory babyky) a 80 keřů (střemcha, hloh, líska) ve formě jednoduché linie dlouhé 440 metrů. O dva roky později se podařilo vybudovat tzv. kapesní („pocket“) park složený z ovocných dřevin a odpočinkového mola a také vysadit alej o 80 kusech ovocných vysokokmenů (třešní, jabloní, slivoní). Posledním prvkem byla stabilizace polní cesty vedoucí z podbabského údolí do Řečkovic stromořadím o délce 250 metrů. Rozestupy mezi stromy činily osm metrů, mezery vyplnily jedlé keře (dřín, trnka, růže, bez, líska, hloh) a druhově pestrá směs trav.
Celkem v lokalitě o rozloze 2,25 ha přibylo 1200 stromů a 800 keřů. Několik funkčních prvků vzniklo samovolně - ať už rákosiny poskytující úkryt a hnízdění ptactvu, nebo plocha s náletovými dřevinami, která je hezkou ukázkou přirozené sukcese.
Původní stav
Původně se jednalo o část orné půdy v širší nivě Medláneckého potoka. Zemědělci každým rokem přiorávali víc a víc okraj pole. Příbřežní vegetace potoka byla poměrně mezernatá a v žalostném stavu. Navíc došlo k rozšíření bytového komplexu „V Újezdech“ a noví obyvatelé pociťovali nedostatek zeleně za jejich domy.
Údržba
V nejstarších částech biocentra probíhají postupné prořezávky a odstraňování ochran a pletiv z oplocenek, v mladší části je potřeba kontrolovat ochranná opatření a ožínat. Ovocné dřeviny a stromy ve stromořadích se pravidelně ořezávají, doplňuje se k nim mulč a hnojivo, provádí se zálivka. Uschlé stromy se nahrazují novými, plochy se z části sečou.
Každoroční náklady na údržbu biocentra činí cca 40 tisíc Kč. Je ale nutné počítat také s jednorázovými výdaji například na prořezávky (10 tisíc Kč), odstranění pletiva (5 tisíc Kč), náhradu uschlých dřevin (15 tisíc Kč), doplnění mulče (4 tisíce Kč) a hnojiva (1500 Kč).
Největší výzvy a překážky
K největším překážkám patří vandalismus (ničení zařízení, lámání a krádeže stromů, odpadky), což se řeší oplocením některých částí nebo větší ochranou stromů (síťky, drátování). Na problém se psy, kteří vyhrabávají stromy, nebo jejich močením a exkrementy, pomohly oplocenky či větší a širší vrstva mulče. Co se týče sucha, organizace se dohodla s městskou částí na pravidelných zálivkách.
Zkušenosti z provozu
Špatnou zkušenost měl spolek s lidmi, kteří se sice snaží pomoci, ale ve skutečnosti udělají více škody než užitku. V dobré víře stromům odstraňují plastové chráničky proti okusu, nevhodně vyvazují stromky, zastřihují hlavní terminály či je neodborně ořezávají. Obvykle pak stromy uhynuly a bylo třeba jej nahradit novými. Z tohoto důvodu raději nainstalovali na kůly cedulky s prosbou, aby nikdo stromy neošetřoval.
Kolik to stálo
Celkové náklady projektu dosáhly výše přibližně 1,5 milionu Kč, včetně následné péče, řešení škod a doplňování stromů. Mezi zdroje financování patřily: Program péče o krajinu (MŽP), Národní program MŽP, Nadace Partnerství, Nadace Veronica, Jihomoravský kraj a městská část Brno-Medlánky.
Komentáře