Reklama

10. 9. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Zamyšlení Ernst & Young, s.r.o.: Je pro obce hodnotnější odpad než voda?

Náklady na svoz a odstranění odpadu musí často obce doplácet ze svého rozpočtu. Poplatky za vodné a stočné oproti tomu obvykle uhradí náklady za vodu v plné výši. Jak je to možné?

V obci žijí obyvatelé. Ti obyvatelé využívají obcí stanoveného systému nakládání s odpady. Občané produkují odpady, které obcí nasmlouvaná firma odveze pryč. Za tuto službu platí občané peníze. Tyto prostředky ale nikdy nepokryjí všechny náklady na svoz a odstranění odpadu. Takže v průměru České republiky obec doplácí cca 28 % ze svého rozpočtu. Najdou se ale i takové obce, které zcela zbavují obyvatele finanční zodpovědnosti za své odpady.

Ti samí občané v té samé obci využívají obecního vodovodu a kanalizace. Obcí nasmlouvanému provozovateli vodovodu a kanalizace platí vodné a stočné. Tyto poplatky obvykle pokryjí 100 % nákladů na tuto službu. Pokud tedy provozovatel či vlastník započítává do ceny i rezervu na budoucí obnovu nebo nedotuje cenu vodného a stočného z politických důvodů, což se občas děje, nicméně rozsah dotace je proti oblasti odpadů násobně nižší.

 

Obrátili jsme se na Jaroslava Vodáčka, Senior konzultanta pro sektor odpadového hospodářství společnosti Ernst & Young, s.r.o., a ptáme se:

Jak je možné, že jedna služba dotovaná obcemi je a druhá většinou ne?

 

U elektřiny a plynu si mohu vybrat pouze dodavatele samotné komodity, ale nikoliv poskytovatele připojení. Ve vodárenství si nemohu vybrat ani dodavatele komodity, ani poskytovatele připojení. Odpady fungují velmi obdobně, protože je nutné zajistit jistou míru hygienického standardu a je nutné zajistit, aby svozové auto s určitou frekvencí zajistilo všude vývoz popelnic (charakter síťové služby).

Bylo by neefektivní, kdyby si každý zařizoval své vlastní připojení od elektrárny k sobě domu nebo od vodárny domů. Je efektivní sdílet společně infrastrukturu a podílet se na fixních nákladech provozování infrastruktury. To samé platí i o odpadech, kdy jediný systém současně zajišťuje rozumnou ochranu životního prostředí před volným odhazováním odpadků a současně kvalitní hygienický standard za přijatelných ekonomických nákladů.

Cena za plyn a elektřinu sestává zjednodušeně ze samotné komodity a ceny za distribuci. Ve vodárenství se používají jak jednosložkové, tak i dvousložkové modely ceny (obdoba plynu a elektřiny). Cena za odpad je obvykle určena jednou fixní částkou, tedy kapitační platbou nebo cenou určenou dle objemu a frekvence vyprázdnění popelnice, která obvykle nepokrývá plné náklady na odpadové hospodářství v obcích.

EKO-KOM uvádí průměrné náklady na odpadové hospodářství v obcích pro rok 2018 ve výši 978 Kč na obyvatele. Mezi příjmy obcí se řadí příspěvky od EKO-KOM za zajištění nakládání s odpadními obaly, příjmy od kolektivních systémů nebo živnostníků zapojených do systému. Dále jsou příjmem obecního rozpočtu poplatky od občanů. O způsobu sběru odpadu a výši poplatku rozhoduje obec, kdy velmi často obec nepřenese plné náklady.

Ze zákona o místních poplatcích vyplývá, že poplatek krom fixní částky, který je jen ve výši 250 Kč občan za rok, tak lze přenést náklady pouze za netříděný komunální odpad, což komplikuje přenesení kompletních nákladů na znečišťovatele, tedy občany. Jedná se o nedotažení jednoho klíčového principu ochrany životního prostředí, taktéž uvedeného v POH ČR, „znečišťovatel platí“, kdy je ponechána možnost neplatit za produkci odpadů obcím (a z politických důvodů dochází i k snižování plateb až na „0 Kč“) místo povinnosti rozpočítávat náklady na odpadové hospodářství mezi producenty.

Je otázkou, jestli s novou právní úpravou v odpadovém hospodářství dojde k narovnání stavu tak, aby náklady byly na občana, tedy producenta odpadu, přeneseny plně.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

 

 



 

Máte dotazy či připomínky?

Napište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 



 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI