Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Za pět set let bylo v Evropě devět období, kdy výrazně vzrostl počet povodní

| zdroj: AV ČR0

Za pět set let bylo v Evropě devět období, kdy výrazně vzrostl počet povodní

Z dokumentárních historických pramenů a systematických hydrologických pozorování analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové období se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Ty se navíc vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o povodních v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Mezi na povodně nejbohatší období patřila léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a v letech 1990 až 2016 sužovaly povodně nejvíc západní a střední Evropu. Vědci to odhalili při analyzování více než stovky dlouhých povodňových řad podávajících přehled těchto událostí na hlavních evropských tocích. Zrekonstruovali je na základě údajů z různých historických pramenů, jako jsou například kroniky, noviny, deníky či obrazová dokumentace, ale i s využitím systematických hydrologických pozorování.

Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu. Studovali proto výskyt těchto jevů v průběhu jednotlivých let a sledovali také jejich charakter, intenzitu a dopady. „Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší v kontextu posledních 500 let. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se ale lišila rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu.Přes 50 procent povodní na přelomu tohoto tisíciletí se vyskytovalo v létě a bylo to výrazně častěji než v předchozích obdobích vyšší povodňové aktivity,“ uvedl jeden z autorů studie Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Na studii se kromě Rudolfa Brázdila podílela také Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu. Čeští autoři přispěli do článku informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě.

Data pro kvalitní predikci
„Během let jsme vytvořili databázi údajů o počasí a hydrometeorologických extrémech z dokumentárních údajů pro rekonstrukci klimatu a jiné historicko-klimatologické analýzy. Cílem rekonstrukce je sestavení souvislých srážkových a teplotních řad, a mimo jiné chronologie povodní,“ představuje práci historické klimatologie a hydrologie Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. „Co nejpřesnější a nejpodrobnější data poskytují dobrou oporu pro předpověď,“ dodává vědkyně.

Studie publikovaná v časopisu Nature tak využila i další práci akademiků z MU. „Při vyhodnocení vztahu období zvýšené povodňové aktivity k teplotě vzduchu byla použita 500letá řada teplot ze střední Evropy, která byla rekonstruována na základě dokumentárních pramenů a s využitím datových souborů a know-how výzkumné skupiny historické klimatologie a hydrologie, která působí na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU,“ doplnil Brázdil, který se podílel na etablování oboru historické hydrologie v Evropě a jejího vyústění ve spolupráci s profesorem Günterem Blöschlem z Technické univerzity ve Vídni, hlavním autorem zmíněné publikace.

Foto: ilustrační/ Wikimedia 

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo