Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Teplárenské sdružení České republiky slaví 30 let činnosti

| zdroj: TZ Teplárenské sdružení ČR0

topení.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Před 30 lety, 28. března 1991 zástupci 17 teplárenských společností založili Teplárenské sdružení České republiky. Sdružení má dnes 69 členů - výrobců a distributorů tepla, dodavatelů technologií, vysokých škol a dalších organizací. Posláním Sdružení je hájit zájmy členů a podporovat rozvoj soustav zásobování teplem a kombinované výroby elektřiny a tepla.

Výrobci a distributoři tepla, kterých je ve Sdružení 44, zásobují aktuálně teplem přes 1,1 milionu domácností, v nichž žijí 3 miliony obyvatel. To je každá čtvrtá domácnost a skoro třetina obyvatel České republiky. Vedle toho teplárenské společnosti ve více než 125 městech a obcích, kde působí, zásobují teplem školní, zdravotnická, kulturní i sportovní zařízení, obchodní a administrativní centra, provozovny živnostníků i průmyslové podniky. Na celkové dodávce tepla ze soustav zásobování teplem v ČR se členové Sdružení podílejí zhruba dvěma třetinami. Zároveň teplárny vyrábějí množství elektřiny, které pokryje běžnou spotřebu všech domácností v ČR, většinu z toho ve vysoce efektivní kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Za uplynulých 30 let se české teplárenství úspěšně vypořádalo s řadou výzev. „Nejpodstatnější byla modernizace a ekologizace výroby i distribuce tepla a budování vztahů se zákazníky,“ bilancuje předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela a pokračuje: „Zatímco ještě v roce 1992 byla průměrná roční spotřeba tepla u běžného bytu 60 GJ tepla, dnes je to 25 GJ a v nových domech klesá spotřeba pod 20 GJ. Množství vypuštěných emisí oxidů síry, dusíku a prachu na jednotku dodaného tepla kleslo za 30 let téměř 30 krát a s ekologizací ještě nekončíme.“

„V teplárenských zdrojích využíváme sofistikované technologie, díky kterým týmy energetiků řídí celý výrobní a distribuční proces dodávek tepla, chladu a elektřiny odběratelům. Musí rychle reagovat na změny počasí i aktuální potřeby zákazníků. Při havárii nebo odstávce jsou servisní týmy v teplárně připravené ihned zasáhnout a co nejdříve obnovit dodávky tepla, což třeba u domácího kotle může dnes trvat i několik dní,“ připojuje se Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

„Postupně dochází ke změně palivové základny,“ pokračuje Martin Hájek. „Ve velkých teplárnách je sice dominantním palivem uhlí, ale i v nich už je paleta paliv velice široká od zemního plynu, přes využitelné plyny z průmyslu, biomasu ve všech jejich podobách až po nasazení tepelných čerpadel s využitím geotermální energie nebo energetické využití odpadu. Naopak téměř vymizelo spalování těžkého topného oleje. V příštích dvou letech dojde k odchodu od uhlí u většiny středních tepláren do 200 MW a do roku 2030 plánuje jeho využívání opustit i většina velkých zdrojů. Uhlí v nich nahradí biomasa, zemní plyn a odpady.“ Už dnes například čtyři zařízení pro energetické využití odpadu v Praze, Brně, Liberci a Plzni přemění na elektřinu a teplo čtvrtinu odpadu ze všech černých popelnic a kontejnerů u nás. Pokračuje také postupná náhrada parních sítí efektivnějšími horkovodními rozvody, což pomáhá snižovat ztráty tepla a zvyšovat komfort uživatelů.

Teplárny dlouhodobě trápí diskriminace ve zpoplatnění emisí oxidu uhličitého, která se v poslední době rychle stupňuje. Zatímco teplárny si musí ke každé tuně vypuštěných emisí CO2 koupit povolenku, která dnes stojí přes 1000 Kč, nejsou stejné emise z lokální výroby tepla zpoplatněny vůbec. „Ekonomické prostředí se musí narovnat, jinak teplárenství nemůže přežít, což by znamenalo ztrátu možnosti efektivně využít jeho obrovský potenciál k dekarbonizaci energetiky“ říká Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Sdružení.

„V příštím roce oslavíme rovných 100 let od zprovoznění prvního dálkového vytápění u nás,“ připomíná Tomáš Drápela. „Před teplárenstvím stojí výzva dokázat, že jako obor dokáže nadále plnit všechny požadavky na moderní způsob zajištění energie. Je přátelské k životnímu prostředí, využívá všechny udržitelné zdroje tepla, které dokáže dopravit do místa potřeby. Nabízí komfort a nepřetržitý servis pro jeho uživatele. Záleží ovšem také na legislativě, která musí zajistit nediskriminační ekonomické prostředí pro teplárny. I na fondech na podporu dekarbonizace energetiky, kam tečou z tepláren nemalé prostředky za nákup povolenek, a z nichž mají teplárny dostat část zpět na svoji další modernizaci.“

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj