Staré ekologické zátěže omezují využití některých lokalit

| autor: Hana Tomášková0

Staré ekologické zátěže omezují využití některých lokalit

Ekologická smlouva

Státní majetek byl v minulosti často zatížen značnými ekologickými škodami vzniklými z provozu průmyslových a jiných podniků. V České republice probíhá od počátku 90. let odstraňování ekologických zátěží spojených s privatizovaným majetkem vzniklých před privatizací.

V zájmu urychlení procesu jeho privatizace byl státní majetek převeden novým vlastníkům (tzv. nabyvatelům) i s těmito starými ekologickými zátěžemi. Zákonná právní úprava přitom přenesla právní povinnosti k odstranění těchto zátěží a odpovědnost za splnění limitů životního prostředí na nabyvatele, avšak s ohledem na nejasný rozsah ekologických zátěží tyto nebyly zohledněny v ceně za prodej státního majetku nabyvatelům.

Česká republika se proto při privatizaci jednotlivým nabyvatelům na základě zvláštní smlouvy - tzv. ekologická smlouva, zavázala, že uhradí do určité předem stanovené výše (tzv. garance) náklady na odstranění těchto starých ekologických zátěží.

Realizace ekologických závazků

Ministerstvo financí má na starosti realizaci ekologických závazků státu vzniklých při privatizaci coby právní nástupce dnes již neexistujícího Fondu národního majetku,“ uvádí Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí, „Při privatizaci průmyslových podniků a zón byl po pádu komunismu nastaven princip, kdy nabyvatel majetku státu uhradil cenu, jaká by odpovídala majetku bez ekologické zátěže a stát se smluvně zavázal hradit náklady na odstranění ekologické zátěže až do výše kupní ceny. Tím vyjádřil vůli k vysokému podílu na odstranění škod. Stát, dnes Ministerstvo financí je zároveň zadavatelem veřejných zakázek na odstraňování těchto škod.“

Stát v průběhu let uzavřel celkem 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. Práva a povinnosti státu při zajišťování těchto sanací a úhradě nákladů s nimi spojených vykonával Fond národního majetku a po jeho zániku k 1.1.2006 přešla agenda na Ministerstvo financí.

Úloha České inspekce životního prostředí (ČIŽP)

V tomto tzv. ekologickém programu spravovaném Ministerstvem financí jsou tedy jeho smluvním partnerem standardně soukromé subjekty – nabyvatelé privatizovaného majetku a obce či města standardně nejsou z právního hlediska zapojeny do procesu odstraňování zátěže,“ upozorňuje Zdeněk Vojtěch, „Odborným garantem ekologického programu je samozřejmě MŽP, přičemž parametry, jak a v jakém rozsahu jsou sanace prováděny se vždy řídí příslušným rozhodnutím ČIŽP.“

Česká inspekce životního prostředí z hlediska starých ekologických zátěží prioritně řeší odstranění znečištění podzemních vod kdekoli, kde může dojít k ohrožení obyvatel či dosud nekontaminovaných povrchových nebo podzemních vod,“ uvádí Alžběta Šírková z ČIŽP a doplňuje: „Inspekce řeší sanace starých ekologických zátěží (dále též jen SEZ) v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Konkrétně to znamená, že inspekce, při splnění zákonných podmínek, uloží nabyvateli majetku získaného na základě privatizačního zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, rozhodnutím termínovaná opatření k nápravě vedoucí k odstranění ekologické zátěže. Další postup inspekce a možnosti řešení se řídí ustanovením zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“

Obce a města nejsou zapojena, výjimkou je Ostrava

Výjimku ohledně zapojení obcí resp. měst představuje statutární město Ostrava, na jehož území se nachází nejvíce starých ekologických zátěží. MF a MŽP proto vyhověly příslušné žádosti města Ostrava a v tomto smyslu byla 17.4.2019 podepsána ministrem životního prostředí, ministryní financí a primátorem Ostravy Pravidla spolupráce, MF, MŽP a Statutárního města Ostrava, která upravují zvláštní postavení Ostravy v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěž,“ informuje Zdeněk Vojtěch.

Jednou z velkých starých ekologických zátěží v Ostravě jsou laguny po bývalém státním podniku Ostramo. Jedná se zároveň o jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Laguny vznikly ukládáním odpadů z rafinérské výroby zahájené už na konci 19. století. Od roku 1965 zde byly ukládány také odpady z regenerace upotřebených ropných olejů.

Mezi další areály a lokality na území Ostravy, na kterých vázne stará ekologická zátěž, patří provozované průmyslové areály i průmyslové areály s ukončeným provozem, odvaly důlních hlušin, odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby, jiné skládky průmyslových odpadů a odkaliště.

Revitalizační program

Od roku 2002 ještě Ministerstvo financí vedle ekologického programu na základě usnesení vlády č. 50/2002 a následujících financuje a spravuje tzv. revitalizační program, tedy revitalizaci krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje (dále též revitalizace ÚK+KK) a na základě usnesení vlády č. 592/2002 a následujících financuje odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních společností, v souvislosti s restrukturalizací hutnictví a na revitalizaci ve vymezeném území Moravskoslezského kraje (dále též revitalizace MSK). Odborným garantem těchto programů je MPO. Příslušná usnesení vlády vyčlenila pro uvedené účely postupně pro ÚK+KK 18 mld. Kč a pro MSK 19,750 mld. Kč,“ připomíná Zdeněk Vojtěch.

Žadatelem o financování projektů v revitalizačním programu mohou být a často jsou právě obce a města. Příklady takovýchto revitalizačních projektů jsou následující:

Ústecký a Karlovarský kraj

Obnovení silničního spojení Bílina - Kostomlaty přerušeného Radovesickou výsypku, cena 51,6mil. bez DPH (62,6mil. vč. DPH), realizace v letech 2014 – 2017. Podél této silnice v současné době vzniká i cyklostezka, cena 15,9mil. Kč bez DPH (19,3mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2019.

Obnovení silničního spojení Most – Mariánské Radčice přerušeného lomem Ležáky, cena 318,1mil. Kč bez DPH (384,9mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2016, silnice je dokončena, probíhají schvalovací a přejímací procesy.

Příprava území pro individuální výstavbu v obcích postižených důlní činností – např. Louka u Litvínova, cena 14,3mil. Kč bez DPH (17,3mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2016 – 2018, Habartov 10,7mil. Kč bez DPH (12,9mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2017 – 2019.

Výstavba multifunkčního hřiště v obci Havraň, cena 2mil. bez DPH (2,5mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2018.

Moravskoslezský kraj

Rekonstrukce komunikace v centru města Karviné jako náhrada zrušené komunikace v poddolované části města, cena 69,8mil. Kč bez DPH (84,4mil. Kč vč. DPH, realizace v letech 2018 – 2019.

Financování postupné rekonstrukce Ostravské kanalizační sítě poškozené vlivy poddolování. Nejrozsáhlejší z těchto zakázek je rekonstrukce a prodloužení sběrače B do Radvanic, cena 223,3mil. Kč bez DPH, z toho podíl MF 56mil. Kč bez DPH (67,7mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2017, předpoklad dokončení 2021.

Lokality, ve kterých přetrvává znečištění horninového prostředí – zemin a podzemních vod – způsobené v minulosti úniky škodlivin z primárních zdrojů při výrobě, skladování a dalších manipulacích, představují značné riziko. Toto znečištění může ohrožovat životní prostředí, ekosystémy a zdraví obyvatel ještě dlouho poté, co byly zdroje odstraněny, a může znamenat omezení způsobů možného využívání lokality.

Obecně se dá říci, že zájmem a to nejen ČIŽP je, aby byly staré ekologické zátěže řešeny tak, aby byl závadný stav odstraněn nebo eliminován a bylo tak sníženo riziko plynoucí z ekologické zátěže pro lidské zdraví a okolní ekosystémy,“ uzavírá Alžběta Šírková.

Zdroj: MF ČR, Ostrava

Foto: ilustrační/ Pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.