Středočeské Říčany dlouhodobě patří mezi obce, které systematicky pracují na zlepšování životního prostředí. Nově ale posouvají laťku ještě výš – jako jedno z prvních měst v Česku zavádějí povinnost realizace zelených střech u větších staveb. Opatření, které může zásadně proměnit podobu měst i jejich odolnost vůči klimatické změně.
Od jednotlivých projektů ke koncepční změně
Říčany dlouhodobě investují do opatření podporujících kvalitu životního prostředí. Vedle výsadby městské i krajinné zeleně nebo budování parků se zaměřují také na hospodaření s vodou – od úprav rybníků po revitalizaci vodních toků. Město má za sebou i konkrétní realizace zelených střech, například na Stacionáři Olga nebo na nově vznikající mateřské škole Větrník. Další projekty jsou v přípravě, včetně střechy nové základní školy na Komenského náměstí. Doplňkovým opatřením je instalace fotovoltaických elektráren na městských objektech. Tato opatření nejsou nahodilá – tvoří součást širší strategie zaměřené na adaptaci na klimatickou změnu, zadržování vody v krajině a zlepšování mikroklimatu ve městě.
Zelené střechy jako pravidlo, ne výjimka
Zásadní novinkou je úprava územního plánu, která zavádí povinnost realizace zelených střech u budov se zastavěnou plochou nad 300 m². Ty musí pokrývat minimálně 80 % plochy střechy. Opatření zároveň jasně definuje technické parametry – například minimální mocnost vegetačního souvrství nebo způsob započítání střechy do podílu zeleně na pozemku. Cílem je nejen estetické zlepšení prostředí, ale především posílení jeho teplotní stability a schopnosti zadržovat vodu.
Za iniciativou stojí mimo jiné bývalý starosta Vladimír Kořen: „Šetrnější stavby jsou budoucností. Udržitelnost životního prostředí je jedním ze základních cílů územního plánování. Zelené střechy jsou jednoznačným přínosem architektuře i životnímu prostředí a nazrál čas je aktivně prosazovat.“
Motivace místo restrikcí
Na první pohled může nová povinnost působit jako další komplikace pro stavebníky. Město ji ale rámuje spíše jako motivaci než restrikci. Zelené střechy se započítávají do požadovaného podílu zeleně na pozemku a zároveň se očekává, že jejich výstavbu podpoří dotační programy zaměřené na adaptaci na klimatickou změnu. Současný starosta David Michalička k tomu dodává: „V následujících letech půjdou obrovské prostředky na zadržení vody a snižování energetické náročnosti budov.“
Alternativa fotovoltaika a ideální kombinace
Územní plán pamatuje i na situace, kdy zelená střecha není technicky možná – například kvůli sklonu nebo konstrukci. V takových případech umožňuje jako alternativu instalaci fotovoltaických panelů. Ještě zajímavější je ale jejich kombinace. Takzvané biosolární střechy propojují výhody obou řešení: vegetace pomáhá snižovat přehřívání panelů, čímž zvyšuje jejich účinnost, a zároveň přispívá ke zlepšení mikroklimatu.
Inspirace ze zahraničí i Česka
Říčany v tomto směru rozhodně nejsou osamoceným průkopníkem, i když u nás patří mezi odvážnější. V zahraničí je systematická podpora zelených střech běžnější a v některých městech už dávno tvoří standardní součást urbanistického plánování. Například Vídeň dlouhodobě kombinuje regulační nástroje s dotační podporou, díky čemuž se zelené střechy staly přirozenou součástí nové výstavby. Podobnou cestou se vydala i Kodaň, která už v roce 2010 zavedla povinnost zelených střech u většiny nových budov s plochými střechami. Ještě dříve začal systematicky pracovat se zelenými střechami Stuttgart, kde jejich podpora probíhá kontinuálně už od 80. let.
Také v českém prostředí se postupně objevují inspirativní příklady, i když zatím spíše formou podpory než přímé regulace. Brno dlouhodobě motivuje investory prostřednictvím dotačních programů zaměřených na zelené střechy a hospodaření s dešťovou vodou. V Praha se zelené střechy postupně prosazují jak u veřejných budov, tak v rámci soukromých developerských projektů, plošná regulace podobná té říčanské zde ale zatím chybí.
Komentáře