Reklama

10. 4. 2019  |  Odpady  |  Autor: Miloš Kužvart

Rady starostům - Živnostenský odpad

Živnostenský odpad je podobný komunálnímu odpadu, vzniká při nevýrobních činnostech právnických osob nebo fyzických osob, oprávněných k podnikání, které mají několik možností, jak tento svůj problém („kam s ním“?) řešit..

PRÁVNÍ RÁMEC NAKLÁDÁNÍ S ŽIVNOSTENSKÝM ODPADEM:

 Zákon č. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech, ve znění pozdějších předpisů – (§16),

 Vyhláška 352/2005 Sb. O podrobnostech nakládání s elektroodpady, ve znění pozdějších předpisů,

 Vyhláška č. 383/2001 Sb. O podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

 Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů,

 

 

Obvyklé způsoby nakládání se živnostenským odpadem

A) Živnostník může uzavřít smlouvu se svozovou společností a bude vybaven samostatnými sběrnými nádobami.

B) Nebo se zapojí do systému, který je zajišťován obcí (městem) – a bude vybavován samostatnými sběrnými nádobami, či se bude živnostenský odpad řešit pytlovým sběrem.

C) V případě, že živnostník produkuje velmi malé množství odpadu, může ho předávat do podniků sběrných surovin či sběrných dvorů proti potvrzení o odevzdání odpadů.

Frekvence jednotlivých způsobů: živnostníci, zapojení do systému obce.

Příjmy od živnostníků, kteří se do systému obce zapojily, vykázalo za rok 2014 30,4 % obcí. Z 92 % se jednalo o obce do 4.000 obyvatel.

K živnostenským odpadům je logické řadit i odpady, které vznikají v oblasti občanské vybavenosti (spadají do skupin 15, 18, 19 a 20)

Jde tedy o odpad, vznikající při činnostech, které mohou být považovány za servis pro občany nebo vznikající při fungování obce (např. provoz úřadů veřejné správy).

Povinností právnických a fyzických osob, oprávněných k podnikání na základě živnostenského listu nebo zápisu v obchodním rejstříku je především shromažďovat jednotlivé druhy odpadů, utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií a předávat je pouze osobě oprávněné k jejich převzetí.

Při zneužívání systému pro komunální odpad – ať již směsný tuhý komunální odpad či zneužití separačních nádob, které jsou určeny pouze pro obyvatele, nikoli pro ukládání živnostenského odpadu, hrozí viníkovi pokuta až do výše 300.000, – Kč.

Např. na území hl. m. Prahy může tuto pokutu uložit místně příslušný úřad městské části.

 


 

Přečtěte si také

 

Rady starostům: Odpadové hospodářství v České republice - právní předpisy

 

Rady starostům - Sběrné dvory – zřízení, provoz, pravidla

 


 

 

Jak řeší živnostenské odpady:

Hradec Králové: Město má uzavřeno 17 smluv s podnikatelskými subjekty, které umožňují využít k likvidaci odpadu systém města. Všechny tyto smlouvy byly uzavřeny v roce 2003. Od roku 2006, kdy nakládání s odpady na území města Hradec králové převzala společnost Hradecké služby a.s., uzavírají podnikatelské subjekty smlouvy přímo s ní. Standardní ceník (roční paušál za službu, případně nájem nádoby) se odvíjí od typu komodity, velikosti nádoby a četnosti svozu odpadu.

Plzeň: Statutární město Plzeň má od 1. 9. 2015 nastaven systém nakládání s komunálním odpadem pro občany města. Do tohoto systému mohou podnikatelské subjekty vstoupit na základě písemné smlouvy uzavřené s městem. Podnikatelské subjekty však nemohou využívat veřejně přístupné nádoby, které jsou určené občanům, ale dostanou nádoby své.

Liberec: Živnostníci nejsou nikterak zapojeni do systému obce. Každá podnikající osoba nebo jakákoliv další právnická osoba si sama musí zajistit patřičné nádoby u kterékoli svozové společnosti. Kontroly pak zajišťuje státní správa ze strany odboru životního prostředí, kterému společnost při kontrolách musí předložit potřebné doklady, jak nakládají s odpadem.

Olomouc: Město nezajišťuje svoz od živnostníků. Magistrát v rámci kontrol zasahuje, pokud má někdo poddimenzovanou velikost či počet nádob na komunální odpad nebo nemá zajištěno třídění a má tendence zneužívat systém.

Ostrava: Statutární město Ostrava v rámci svého městského systému nakládání s komunálním odpadem neumožňuje živnostníkům odkládat svůj tříděný odpad do nádob určených pro občany.

Pardubice: Živnostníkům není umožněn vstup do systému odpadového hospodářství města. Mají možnost si uzavřít vlastní – pro svůj obor podnikání výhodnou smlouvu s oprávněnými firmami ve smyslu zákona o odpadech. Pokud v rámci jejich předmětu činnosti vyprodukují byť „minimální“ množství odpadů, mohou jej za úplatu a proti potvrzení v různých časových intervalech odkládat na separační dvůr. Toto potvrzení pak slouží jako doklad při kontrole, že nevyužívají systém města. Tento způsob je zejména preferován v rámci pronájmu nebytových prostor města drobným živnostníkům.

Brno: Statutární město Brno od 1. října 2014 nabízí právnickým a fyzickým osobám možnost zapojení do systému sběru a svozu komunálního odpadu v oblasti využitelných složek komunálního odpadu. Se zájemci o zapojení uzavře smlouvu, která je zpoplatněna podle schváleného ceníku a sjednávána vždy na dobu jednoho kalendářního roku. Minimální výše sjednané ceny je 1500 Kč/rok bez DPH, maximální výše sjednané ceny je 6000 Kč/rok bez DPH. V současné době mají v Brně zapojenu necelou stovku živností.

Vhodný příklad z Olomouce:

Sběrový dvůr pro podnikatele. Sběrový dvůr pro podnikatelské subjekty umožní i subjektům, které sice nemají uzavřenou smlouvu s Technickými službami města Olomouc, a.s., ale při své činnosti produkují, byť v malém množství, i nebezpečné a ostatní odpady, tyto odpady odkládat.

Jejich odstranění potřebují doložit kontrolním orgánům, že jejich odstranění je v souladu se zákonem o odpadech.

Jde např. o odpadní barvy a laky, obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky, odpadní tiskařské tonery obsahující nebezpečné látky, odpadní lepidla a těsnící materiály.

Dále mohou podnikatelské subjekty odložit ve Sběrovém dvoře pro podnikatele např. obaly, obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, absorbční činidla, pneumatiky, zářivky, brzdové kapaliny, vyřazené anorganické chemikálie, alkalické baterie, směsné stavební a demoliční odpady.

Při odkládání výše uvedených odpadů podnikající subjekty platí stanovenou kilogramovou nebo kusovou sazbu.

 

Foto: ilustrační Pixabay

 


 

                                  Máte dotaz? Napište nám                                     


 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM