Na úvod konference vystoupil Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství. Uvedl, že cílem nadace je propagovat a šířit dobré nápady, které přispívají k adaptaci na klimatickou změnu, a to zvláště příklady dobré praxe z Česka.
„Dnes je u nás veřejné prostředí daleko více připravené než před lety. Veřejné povědomí je o kus dále, daří se propojovat domácí zkušenosti a funguje i podpora ze strany měst a obcí. Technická řešení by však nemohla fungovat bez iniciativních lidí. Naším cílem je přispět k řešení vytvořením platformy,” řekl Miroslav Kundrata.
Michael Hošek, odborný garant soutěže Adapterra Awards ze společnosti Integra Consulting, doplnil, že cílem platformy je i vytvoření unikátní databáze dobrých příkladů reagujících na klimatické změny.
Ladislav Miko, zástupce Evropské komise a někdejší ministr životního prostředí, hovořil na téma Půda a krajina v době klimatické změny, co ztrácíme a co s tím můžeme dělat. Půdní organismy mají klíčovou roli při vytváření půdní struktury, která je zásadní pro schopnost půdy zadržovat vodu i živiny a zachovat si dlouhodobou úrodnost.
„Dobrá struktura zadrží daleko větší množství vody než struktura degradovaná, kdy voda protéká, odnáší s sebou půdu a přispívá k povodním,” zmínil Ladislav Miko. Biologické procesy a vztahy v půdě ale ohrožuje vysoce intenzivní hospodaření. Příspěvek naznačil, jaké jsou základní předpoklady pro zastavení degradace a pro ozdravění půd i to, které činnosti je třeba limitovat či opustit.
Vladimír Zdražil, tajemník Fakulty životního prostředí ČZU se zamýšlel, jak vrátit vodu do krajiny. „Tempo adaptace zostává za rychlostí klimatické změny. Potřebujeme 10-15letý plán - koncepci s dopředu alokovanými prostředky,” vysvětlil Vladimír Zdražil.
Základem je koncept chytré krajiny, která zvládne klimatickou změnu. Tento koncept byl představen na pilotních projektech, zvláště projektu v lokalitě Amálie u Lán. Cílem je ukázat na praktických příkladech fungování chytré krajiny v urbanizovaném, zemědělském i lesním prostředí.
Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna, ve svém příspěvku shrnul motivační nástroje pro podporu budování zelených střech v Brně. Brno v letošním roce spustilo nový dotační program pro občany i firmy na podporu zelených střech.
Petr Hladík představil dosavadní zkušenosti s jeho realizací I další iniciativy města podporující zadržování a využívání dešťové vody. „Aktuálně řešíme v Brně 130 žádostí. 64 žádostí získalo příslib, což představuje podporu vzniku celkem 12609 m2 zelených střech,” sdělil Petr Hladík.
Vlastimil Rieger, expert na zelené stavění z Nadace Partnerství, se zamýšlel na příkladech z Otevřené zahrady v Brně, která představuje uhlíkově neutrální administrativní areál, jak budovy připravit na extrémní vedra či sucho, jak snížit jejich energetickou náročnost i spotřebu vody a přitom zachovat či zvýšit komfort jejich uživatelů.
Pavel Čížek, místostarosta Spáleného Poříčí, hovořil o tom, jak mohou města a obce pomoci oživení krajiny. Zmínil zvláště erozi, a to vodní i větrnou, a následnou ztrátu úrodnosti půd. Realizace protierozních opatření v krajině naráží na problémy s vlastníky pozemků. Ne všichni souhlasí, aby se taková opatření děla na jejich pozemcích.
Velkou příležitostí jsou ale pozemky ve vlastnictví obcí. Například bývalé polní cesty, dnes rozorané, ale stále v obecním vlastnictví. Tyto staré historické cesty je možno obnovit a zatravnit. Jsou základem ekologické kostry krajiny.
Velkou úlohu může obec sehrát i při pozemkových úpravách a vytvářet zatravněné protierozní pásy. „Zemědělské dotace bych podmínil tím, že po sklizni plodiny bude povinně zaseta meziplodina,” doplnil Pavel Čížek.
Dopolední program konference uzavřela panelová diskuse, následovaná předáváním cen soutěžním projektům Adapterra Awards. Odpoledne následovaly dva paralelní volitelné workshopy.
Foto: Petr Jarolímek
Komentáře