Výsledky projektu by měly posloužit k identifikaci mimořádně teplých míst s nedostatkem zeleně a vysokou koncentrací citlivého obyvatelstva na vlny horka a při přípravě dalších opatření na ochranu obyvatel před extrémními projevy počasí a zajištění vhodného mikroklima.
Pod pojmem mapa tepelné zranitelnosti se skrývá propojení různých údajů o jednotlivých místech ve městech s přesností na bloky domů, a v případě hustoty obyvatelstva většinou na úrovni čtvrtí, do jednoho modelu. Zaznamenány jsou teploty vzduchu, hustota obyvatelstva citlivého na vlny horka, tj. starší 65 let a mladší 14 let, a výskyt zeleně.
Pro zjištění efektů budoucích navrhovaných opatření je již nezbytné využít 3D model města a aplikovat mikroklimatické simulace, které pracují se solárním zářením, zelení, barevností a materiálovou charakteristikou, tak i se směry a rychlostmi proudění vzduchu.
Zajištění příznivých klimatických podmínek ve městě (příjemná teplota, vlhkost atd.) přispívá ke zlepšení zdraví i bezpečnosti obyvatel a má pozitivní dopady také na jejich ekonomickou situaci nebo soudržnost. Jednou z možností, jak zajistit vhodné mikroklima, je obecně podpora modré a zelené infrastruktury (vodních prvků a zeleně) ve městech, která snižuje teplotu ve veřejném prostoru stíněním a výparem.
Proto jsou tyto mapy cenným podkladem při přípravách manuálu pro zástupce samosprávy, který by je měl seznámit s vhodnými postupy pro návrhy modré a zelené infrastruktury. V pilotní fázi byly využity mapy tepelné zranitelnosti pro Písek a městkou část Praha 4.
Pro více informací kontaktujte Martinu Sýkorovou.
Zdroj obrázku: ČVUT UCEEB
Komentáře