Projekt „Plantmetals“ propojí odborníky, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i ochranu životního prostředí.
Kovy v rostlinách - to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy. Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology), potrvá čtyři roky a povede jej Hendrik Küpper z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).
„Malé množství těžkých kovů, např. železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické,“ vysvětluje Hendrik Küpper, vedoucí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC AV ČR. Hospodaření rostlin s kovy je vysoce aktuální výzkumné téma a je klíčové pro zemědělství i výživu lidí. V mnoha oblastech světa mají půdy nedostatek prospěšných kovů, což způsobuje jednak nižší produkci plodin a jednak nižší nutriční hodnotu potravin. Také nadbytek toxických kovů v půdách (rtuť, kadmium) představuje pro zemědělství a životní prostředí na mnoha místech světa závažné problémy. „Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ upřesňuje Hendrik Küpper.
Nový projekt umožní mezinárodní a mezioborovou výměnu zkušeností. Hlavní náplní projektu budou setkávání odborníků na konferencích, workshopech a navazování spoluprací během stáží a výměnných pobytů. Důležité je i to, že jsou do projektu zapojeni kromě vědců ze základního výzkumu také odborníci z aplikovaného výzkumu a průmysloví partneři. Jejich společným cílem je výzkumné výsledky dovést až k praktickému uplatnění v zemědělství i dalších odvětvích. Mezi praktickými inovacemi tak může být například lépe cílené hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd zemědělských plodin, kritické zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin, efektivnější odhadování ekologických rizik a v neposlední řadě také nástroje pro fytoremediaci, tj. využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vodních zdrojů.
Během října se uskutečnilo - kvůli epidemiologické situaci v Evropě však pouze virtuálně - první setkání zástupců všech laboratoří a partnerů, na němž byly představeny cíle a aktivity projektu a byl zvolen hlavní tým vedoucích pracovníků. Na léto 2021 je plánována první velká konference, na níž by měli do Českých Budějovic přijet zástupci všech zapojených laboratoří a firem. „Tento projekt se 110 členy z 30 zemí přinese mezinárodní zviditelnění pro náš vědecký tým z Biologického centra a posílí náš výzkumný profil,“ dodává přínosy pro českou vědu Hendrik Küpper.
Komentáře