Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Klimatický závazek Prahy byl schválen

| autor: Praha.eu0

Klimatický závazek Prahy byl schválen

Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Ochrana klimatu je její politickou prioritou.

Závazek je v souladu se závěry zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN z října 2018, která uvádí, že pro dodržení limitu 1,5 °C je nezbytné snížit globální emise CO2 do roku 2030 o 45 % ve srovnání s rokem 2010, a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí CO2.

Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách přitom Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Hlavní město Praha se připojilo k desítkám měst a obcí po celém světě, jako je například Londýn, Paříž, Hong-Kong či New York, které se obdobně rozhodly jít ve svých zemích příkladem v reakci na klimatické změny, a tím dát naději budoucím generacím.

Rada zároveň vyzvala městské části a organizace a firmy na území hl. m. Prahy, aby se připojily k plnění závazku Prahy, další města, aby přijala vlastní závazky, i vládu ČR, aby se začala změnami klimatu intenzivněji zabývat. Rada se obrátila také k občanům Prahy, aby svým chováním pomohli se splněním tohoto závazku.

„Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním městské hromadné dopravy na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020. Některá opatření ve stručnější podobě již Praha má navržena v dílčích strategiích z nedávné doby, jakými jsou Plán udržitelné mobility, Územní energetická koncepce, Adaptační strategie na změnu klimatu či Program zlepšování kvality ovzduší.

Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Opatření se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, budov či nákupu a spotřeby výrobků. Nedílnou součástí jsou i adaptační opatření na změny klimatu.

Zavedení principů environmentálního účetnictví umožní vyčíslit vliv rozpočtu hl. m. Prahy a jeho dílčích položek na uhlíkovou stopu. Výdaje na obnovu a rozvoj městského majetku tak budou před schválením v budoucnu posuzovány z hlediska dopadů na emise CO2. Jejich dopad bude muset být neutrální či pozitivní.

V oblasti automobilové dopravy, jakožto zásadního zdroje emisí, je cílem zajistit do roku 2030 více než poloviční snížení dopravních výkonů automobily se spalovacími motory na konvenční paliva. Nahradit je musí vozidla s nízkoemisním pohonem, zejména elektromobily, automobily na plynový a vodíkový pohon.

Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu například v Plánu udržitelné mobility, schváleném Zastupitelstvem hlavního města Prahy v květnu 2019. V plánu je 242 konkrétních opatření, která postupným zaváděním přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže. Mezi opatřeními je například možnost zavedení mýtného při vjezdu do centra Prahy, podpora cyklodopravy, změna pohonů vozidel městské hromadné dopravy či výstavba parkovišť P+R, metra D a nových tramvajových tratí,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

„V současné době prověřujeme v rámci pilotního projektu možnost vytvoření nabíjecích stanic pro elektromobily na lampách veřejného osvětlení. Jde o nejrychlejší způsob, jak Praze dodat dostatečný počet těchto stanic,“ vysvětluje Jan Chabr, radní pro majetek.

Nové budovy musí mít malou spotřebu energie a zároveň minimální produkci emisí skleníkových plynů při výstavbě i provozu včetně dopravy využívané následně uživateli budov.

Město také zavede přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nutností je změnit pravidla nákupu elektrické energie pro potřeby města i všech jeho podřízených organizací tak, aby vyvolala výstavbu nových výrobních kapacit využívajících obnovitelné zdroje energie. Cílem je pokrýt z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030. Tyto podmínky budou muset být dodržovány dodavateli, chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky města.

K omezování emisí skleníkových plynů také přispěje postupné zavedení cirkulární ekonomiky do každodenního života města s cílem postupně omezit produkci všech druhů odpadů, maximalizovat jejich recyklaci a, kde již není možná, využít alespoň jejich energetického potenciálu environmentálně šetrným způsobem.

S plánováním a přípravou těchto opatření a rozhodnutí bude radě pomáhat Komise pro udržitelnou energii a klima, kterou Rada hl. m. Prahy zřídila usnesením 20. 5. 2019. Okruhy opatření k naplnění klimatického závazku hl. m. Prahy uvedené v Příloze 1 dnešního usnesení jsou tak i zadáním práce pro tuto komisi.

Foto: ilustrační/ Pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT