Reklama

2. 5. 2019  |  Ovzduší  |  Autor: Hana Tomášková

Jak zlepšit kvalitu ovzduší ve vaší obci?

Jaké legislativní nástroje mají starostové k dispozici, aby zajistili zlepšení kvality ovzduší v obci, objasňuje Laura Haiselová, právnička Frank Bold.

 

Situace č.1: Hlavním znečišťovatelem jsou domácí topeniště

V mnoha obcích je hlavním zdrojem znečištění ovzduší několik kouřících komínů domů, kde se ještě topí ve starých a neúčinných kotlích. Jestliže je to váš případ, máte z poloviny vyhráno, protože zdroje znečištění se nacházejí přímo v obci a obec má v rukou nástroje, jak proti nim zakročit.

Lze se zaobírat jednotlivými znečišťovateli nebo problém řešit plošně obecní vyhláškou a jejím prostřednictvím zakázat v celé obci spalování nevhodných materiálů.

 

1.1 Zakázat spalování nevhodných materiálů vyhláškou

Při splnění obecných pravidel pro vydávání obecně závazné vyhlášky může obec zcela zakázat spalování vybraných druhů pevných paliv v domácích kotlích. Vyhlášku lze nastavit na míru každé obci a zakázat paliva, která jsou zde problematická. Zákaz může být formulován např. takto:

  • Na území města B. se v souladu s § 17 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zakazuje v kotlích spalovat následující druhy pevných paliv: brikety, tříděné uhlí, dřevo,...

Přímo zákon o ochraně ovzduší zakazuje spalovat v domácích kotlích hnědé uhlí energetické (netříděné), lignit, uhelné kaly a proplástky. Zároveň je zakázáno pálit i jakákoli jiná paliva, než pro jaká určil výrobce kotle. Tato paliva tedy není třeba vyhláškou regulovat. Zákon o ochraně ovzduší navíc explicitně zmiňuje možnost obce zakázat nebo omezit spalování rostlinných materiálů na otevřených ohništích.1

 

1.2 Jednat s provozovateli zdrojů znečištění

Alternativou k plošnému zákazu je identifikovat konkrétní znečišťovatele a situaci řešit přímo s nimi. Jde-li o fyzické osoby, můžete věc řešit obec s rozšířenou působností v rámci této působnosti.2 Doporučujeme pořídit si jako důkaz např. fotografie nebo videozáznam tmavého kouře, ideálně vícekrát s časovým odstupem. Tmavost kouře se posuzuje podle tzv. Ringelmannovy stupnice - podrobný způsob zjišťování tmavosti je popsán ve vyhlášce.3

Obecní úřad obce s rozšířenou působností nejdříve písemně upozorní provozovatele spalovacího zdroje na to, že u něj existuje podezření na porušování zákona o ochraně ovzduší, typicky na základě okem pozorované tmavosti kouře. Úřad jej písemně poučí o jeho právech a povinnostech, tedy zejména povinnosti dodržovat přípustnou tmavost kouře, technické podmínky provozu kamen nebo kotle a spalovat v něm pouze paliva, pro něž je určen.4

Pokud vznikne opakované důvodné podezření z porušování povinností při provozu stacionárního zdroje znečištění, může obec vyslat na místo kontrolu spalovacího zdroje. Tuto možnost mají obce teprve od roku 2017. Kontrola má možnost vstoupit do domu a prohlédnout jak kamna nebo kotel, tak topivo, jímž se v něm topí. Zejména kontroluje, zda se nespaluje jiné než předepsané palivo v suchém stavu či zda se nespaluje některé ze zakázaných paliv či odpadky. Náležitosti kontroly stanovuje kontrolní řád.5 Za přestupek může obec uložit pokutu až do výše 50 000 korun.

Kromě biče může obec samozřejmě použít také cukr. Může například pomoci se získáním kotlíkové dotace nebou úhradou rozdílu mezi výší dotace a cenou kotle.

 

Situace č. 2: Hlavním znečišťovatelem je průmysl

Průmyslové zdroje znečištění zpravidla vypouštějí velké množství nebezpečných prachových částic PM, oxidů dusíku a síry, a někdy také těžké kovy jako je rtuť. Je v zájmu obce zajímat se o to, jací průmysloví znečišťovatelé ovlivňují ovzduší v obci, jak plní emisní limity a jaké jsou dlouhodobé plány jejich provozovatelů. Navíc i hlas malé obce může být slyšet, když má dojít k povolení velkého zdroje znečištění.

 

2.1 Územní energetická koncepce

Pokud vaši obec trápí znečištění z energetických provozů, budete potřebovat komplexní řešení. Skvělým, i když málo používaným, nástrojem je územní energetická koncepce, ve které může obec zakotvit své hlavní priority v oblasti energetiky a vytápění pro následující roky.6 Územní energetická koncepce může například rozpracovat dlouhodobý plán přechodu od uhelných tepláren k udržitelnému vytápění. Koncepce schválená obcí musí být v souladu s koncepcí kraje a dále se využívá jako podklad například pro územní plán obce.

Územní plán je dalším důležitým nástrojem pro regulaci průmyslu na území obce. Pokud vaše obec trpí znečištěním ovzduší z průmyslu, můžete v územním plánu zakotvit zákaz umisťování dalších průmyslových zdrojů.

 

2.2 Aktivní účast obce v povolovacích procesech

Obec v samostatné působnosti zastupuje zájmy svých občanů a může tak činit i ve správních řízeních, kde se povolují významné zdroje znečištění. Účast ve správních řízeních spadá do kompetence rady obce, resp. starosty menších v obcích, kde rada není. Doporučujeme sledovat, jaké zdroje znečištění se v okolí vaší obce povolují - je dobré se řízení účastnit už proto, abyste o záměrech získali více informací a mohli zhodnotit, zda proti nim chcete brojit.

První důležitá příležitost pro účast obcí je v procesu posuzování procesů na životní prostředí (tzv. EIA). Tímto procesem prochází všechny větší projekty, u kterých lze očekávat vliv na životní prostředí,7 a také jejich významnější změny. Doporučujeme sledovat Informační systém EIA,8 kde jsou všechny záměry zveřejněny. Pokud může být vaše obec záměrem dotčena, máte právo se k němu vyjádřit do 30 dnů od zveřejnění. Obec se dále může účastnit územního i stavebního řízení pro nový zdroj znečištění - ze zákona je obec účastníkem vždy, pokud se má stavět na jejím území.

Provoz velkých zdrojů znečištění je také regulován tzv. integrovaným povolením - to je povolení, které stanoví emisní limity a další podmínky provozu pro každý velký zdroj. Evidenci všech integrovaných povolení a jejich změn vede MŽP.9 Doporučujeme tuto evidenci sledovat, protože z ní můžete zjistit, jaké nové zdroje a změny povolení se ve vašem okolí chystají. Pokud se jedná o tzv. podstatnou změnu integrovaného povolení (tedy změnu, která může mít negativní vliv na životní prostředí), jako dotčená obec se můžete do 8 dnů od zveřejnění informací v systému přihlásit jako účastník řízení. To vám dává právo nahlížet do spisu, vyjadřovat se k žádosti, podat odvolání a případně i napadnout integrované povolení u soudu.

 

Situace č. 3: Hlavním znečišťovatelem je doprava

Velké množství aut v obcích je možné regulovat pozitivní motivací obyvatel nechat auta v garážích - například zlevněním městské hromadné dopravy nebo budováním cyklostezek. Někdy ale ani tyto metody nestačí, a tak právní řád nabízí i možnosti, jak množství aut regulovat přímo za pomoci zákazů a omezení provozu.

 

3.1 Koncepce dopravy a územní plánování

V oblasti dopravy je důležité začít kvalitním územním plánem. Obce by měly myslet na to, zda mají vhodně řešené objízdné trasy či systémy záchytného parkování. Pro větší obce nad 40 000 obyvatel je zde také možnost zpracovat Strategický plán udržitelné mobility, která umožňuje navrhnout dlouhodobé řešení pro dopravu v obci a zároveň je i podmínkou pro čerpání některých dotačních programů Ministerstva dopravy.

 

3.2 Nízkoemisní zóny, regulační řády a zákaz tranzitní dopravy

Pokud vaši obec trápí kolony zastaralých vozů s vysokými emisemi, vhodným řešením je nízkoemisní zóna. Tu může vyhlásit rada obce formou tzv. opatření obecné povahy. Obec by měla především rozhodnout o tom, v jakém území bude nízkoemisní zóna platit (nemusí se jednat o celou obec). Dále je třeba určit, jaká vozidla mohou do nízkoemisní zóny vjíždět (např. na základě roku výroby nebo emisní třídy) a za jakých podmínek. Opatření obecné povahy by mělo také obsahovat speciální, přísnější režim pro smogové situace. Doporučujeme pro nízkoemisní zónu nejprve nechat zpracovat studii proveditelnosti, jak tomu bylo např. v Praze a v Brně, ačkoli ani jedno z těchto měst zatím nízkoemisní zónu nezavedlo. Pokud o zavedení nízkoemisní zóny vážně uvažujete, raději ji začněte připravovat co nejdříve, neboť její účinnost může být až 12 měsíců po jejím vyhlášení.

Mírnější verzí nízkoemisní zóny je tzv. regulační řád. Jde o krátkodobý nástroj, který řeší pouze pravidla pro dopravu v době smogových situací. Může obsahovat různá omezení provozu, která známe z evropských měst - např. zákaz vjezdu sudých či lichých SPZ v určité dny.

Pokud vaši obec trápí emise a hluk z tranzitní nákladní dopravy, můžete ji zakázat použitím příslušného dopravního značení. Pro silnice II. a III. třídy je toto značení v gesci obce.

 

 

Zdroje znečištění ovzduší podle zákona

Podle zákona ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) se zdroje znečištění ovzduší dělí na stacionární zdroje (např. teplárny, elektrárny, kotle atd.) a zdroje mobilní (např. automobilová a jiná doprava). Spalovací zdroje se zařazují do skupiny podle jejich jmenovitého tepelného příkonu, tedy podle míry jejich vlivu na kvalitu ovzduší.

Povinnost zdržet se obtěžováním kouřem

Povinnost neobtěžovat nikoho kouřem mají provozovatelé všech spalovacích zdrojů znečištění ovzduší bez rozdílu jejich velikosti (tedy jak provozovatelé např. výrobny koksu, čerpací stanice, tak i provozovatelé/vlastníci kotlů určitých k vytápění rodinných domů). Tato povinnost vyplývá z § 17 odst. 1 písm. b) ve spojení § 4 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Co to je přípustná tmavost kouře?

Přípustná tmavost kouře je upravena vyhláškou č. 415/2012 Sb. Ministerstva životního prostředí o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Způsob zjišťování tmavosti kouře probíhá podle § 10 vyhlášky za použití tzv. Ringelmannovy stupnice, která sestává z 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající vymezeným šesti stupňům tmavosti kouře. Ringelmannova stupnice je následující

a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou odrazivostí světla 80 %,

b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,

c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,

d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,

e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,

f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě.

Podle § 11 této vyhlášky je přípustná tmavost kouře dodržena, pokud průměrná tmavost kouře není tmavší než stupeň 2. Je-li tedy vypouštěný kouř tmavší než stupeň dvě, dochází k překročení přípustné míry znečišťování a k porušování povinností na základě zákona o ochraně ovzduší.

 

Zdroj: frankbold.org/poradna

 

1 Ustanovení § 16 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

2 U znečišťovatelů z řad právnických osob se obraťte na Českou inspekci životního prostředí. Nicméně i u zdrojů, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, může podezření z přestupku projednávat i obecní úřad s rozšířenou působností.

3 Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, § 10.

4 Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje obsahuje § 17 zákona o ochraně ovzduší. Přestupky pak vyjmenovává § 23 tohoto zákona.

5 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

6 Viz § 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

7 Jejich seznam naleznete v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

8 https://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr

9 https://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/search.xsp#

 

Zdroj: Laura Haiselová, právnička Frank Bold 

 

 



 

Máte dotazy či připomínky? Pište nám, vaše názory nás zajímají. Tento portál tvoříme společně.


 




 

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM