Jak v Chrudimi probíhala revitalizace vodních toků v urbanizovaném prostředí

| autor: Hana Tomášková0

Jak v Chrudimi probíhala revitalizace vodních toků v urbanizovaném prostředí

Změna klimatu postupně přináší řadu důsledků, které mají, a v různé míře nadále budou mít, převážně negativní vlivy na život společnosti i na přírodu,“ upozorňuje Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agenda 21, město Chrudim.

Přestože lidská společnost v poslední době snižuje emise skleníkových plynů, které ke klimatické změně významně přispívají, dynamiku změn lze pouze zpomalit, nikoliv klimatickou změnu zatím zcela eliminovat,“ vysvětluje koordinátorka, „Proto je nezbytné se zaměřit také, avšak nejen, na adaptační opatření, pomocí nichž lze omezit dopady části negativních vlivů.“

Revitalizace historického mlýnského náhonu v Chrudimi

Jednalo se o vůbec první revitalizaci náhonu, jakožto vodního toku v prostorově omezených podmínkách urbanizovaného prostředí na území České republiky. Celou akci iniciovalo město Chrudim. Mlýnský náhon a okolní pozemky patří do vlastnictví města, což usnadnilo realizaci.



Před revitalizací byl bývalý mlýnský náhon v historickém centru Chrudimi ve velmi špatném stavu. „Byl zanesený sedimenty a také značně biologicky i chemicky znečištěný. Na několika místech v náhonu se nacházely černé skládky, což blízkosti historického centra města nijak nelichotilo,“ přibližuje někdejší situaci Šárka Trunečková.

Skutečnost, že náhon již nebude plnit svou původní funkci, ani převádět povodňové průtoky, naplnila zásadní myšlenku projektu. Z průměrného průtoku Chrudimky se zachoval v jejím řečišti pouze minimální zůstatkový průtok, zbylé množství vody se převedlo do náhonu. „Průtok do náhonu se reguluje stavidlem. Při návrhu koryta se respektovalo vzájemné střídání tůní a mělčin, s cílem napodobit tok Chrudimky od pramene až po ústí,“ popisuje Šárka Trunečková.

Při procházce podél náhonu lze spatřit jak velké balvany s kačírkem, což má připomínat horní tok řeky, tak meandry, jež reprezentují nížinnou řeku s malým spádem. Nově revitalizované břehy byly osázeny vegetací. Celkové náklady činily cca. 14 miliónů Kč, projekt byl částečně podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR, ale většinu nákladů hradilo město Chrudim. Přípravy projektu začaly počátkem 90. let a realizace probíhala od roku 1995 do roku 2010.

Jak ekologické, tak společenské cíle projektu se podařilo naplnit,“ hodnotí Šárka Trunečková úspěšnost revitalizace, „Kvalita vody v náhonu se velmi zlepšila. Rovněž se zvýšila schopnost přirozeného čištění vody. Vznikla nová stanoviště pro rostliny i živočichy, vybudováním rybích přechodů se odstranily překážky průchodnosti pro vodní faunu. Mlýnský náhon byl znovu začleněn do života města. Vznikla nová oblíbená a příjemná lokalita u vody, vhodná pro volnočasové aktivity dospělých i dětí. Touto velice zdařilou revitalizací se podařilo dosáhnout urbanistického rozvoje města i zvýšení jeho estetické hodnoty.“

Tento projekt byl oceněn i bronzovou cenou v rámci světové soutěže LivCom 2010.

Na základě těchto zkušeností při přípravě a realizaci těchto staveb a kladným ohlasům laické i odborné veřejnosti bylo rozhodnuto o přípravě dalších revitalizací vodních toků na území města.

Revitalizace ramene drobného vodního toku řeky Chrudimky

Jedním z projektů, které jsme realizovali v minulém roce je revitalizace vodního toku v parku Střelnice,“ představuje další projekt Šárka Trunečková.

Prioritním cílem byla revitalizace vodního toku řeky Chrudimky - náhonu v parku Střelnice a spojovacího koryta za účelem eliminace sedimentace jemných bahnitých částic a obnovení migrační prostupnosti stávajících příčných objektů. Úpravy hlavního a spojovacího koryta byly navrženy na základě geomorfologické analýzy v parametrech příslušného geomorfologického typu a požadavků vyplývající z plánu péče o přírodní památku Ptačí ostrovy a využití území pro veřejnost a volnočasové aktivity.

Celá lokalita kolem ramene řeky Chrudimky jevyužívána jako městský park a slouží pro rekreační a volnočasové aktivity veřejnosti a zároveň je území přírodní památkou Ptačí ostrovy,“ říká o dotčeném území Šárka Trunečková a doplňuje: „Všechny úpravy proto budou vycházet z moderního pojetí funkčního propojení vodních prvků a zeleně v architektuře měst při zachování podmínek daných v plánu péče o přírodní památku.“

Revitalizovaná koryta mají přírodě blízký charakter se střídáním brodových úseků s tůněmi a jsou doplněna průtočnými rameny a jesepy. Hloubka v tůních se pohybuje od 60 do 80 cm, v brodových úsecích od 30 do 50 cm, šířka v brodech je 3 až 9 m. Na vybrané jesepy byla instalována torza kmenů z listnatých stromů, která jsou dle požadavků správce vodního toku ukotvena do dna pomocí dřevěných pilot.

Dřevní hmota má ve vodních ekosystémech nezastupitelnou funkci,“ zdůrazňuje Šárka Trunečková, „Jedná se o zvýšení biotopové pestrosti, úkrytové příležitosti pro ichtyofaunu, zdroj potravy pro bezobratlé organismy, místo pro reprodukci atd.“

V parku byly již v minulosti instalovány tzv. loggery (broukoviště) pro podporu vzácných druhů xylofágních (na dřevo vázaných) brouků, takže instalace další dřevní hmoty vytvoří nová stanoviště pro uvedené druhy. Již v rámci přípravy projektu byly vzneseny připomínky k ochraně pěnovkových pramenišť podél pravého svahu a ochrana stromové vegetace, která je součástí hnízdní kolonie havranů obecných.

Brodové úseky jsou překryty říčním štěrkem o frakci odpovídající proudovým podmínkám úseku. Do konkávních břehů byly vloženy části kmenů se zachovalým kořenovým systémem a stabilizovány lomovým kamenem.

Dále zde byly vytvořeny rozsáhlé štěrkové ostrovy a jesepy, které jsou přístupné pro veřejnost a umožňují vstup do koryta a přechod přes koryto řeky Chrudimky do další části parku. V místech předpokládaného zvýšeného pohybu návštěvníků do koryta byly instalovány šlapáky z žulových kopáků a schodiště. Obnažené břehy byly osety trávou a cesty v parku upraveny do původního stavu.

Terénní úpravy se dotkly břehů, nábřežní zdi bylo třeba opravit,“ informuje o dalších plánech Šárka Trunečková, „Spojovací rameno i hlavní větev řeky Chrudimky jsou díky vybudovaným rybím přechodům migračně prostupné, revitalizací došlo ke zlepšení stanovištní diverzity a životních podmínek pro vodní organismy.“

Byla vytvořena nová stanoviště pro cílové druhy rostlin a živočichů, jesepy, tůně, brody. Posílila se přirozená funkce krajiny, došlo k obnově biologické rozmanitosti. Do toku byly zabudovány přístupy pro veřejnost a ve vlastním korytě hlavní větve náhonu byly umístěny tzv. šlapáky pro přechod pěších při nízkých průtocích.

Město získalo na realizaci projektu dotaci z Operačního programu Životní prostředí v rozsahu 100 % způsobilých výdajů,“ uvádí Šárka Trunečková a přibližuje nové projekty města: „Na revitalizaci se připravují i další úseky jižní větve náhonu – náhon v Koželužské ulici a na plovárně.“

O Zdravých městech se více dozvíte zde: NSZM ČR

Foto: zdroj Šárka Trunečková, Zdravé město Chrudim

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn