Nezřídka situace vede k tomu, že investice zaměřená na získání více informací o kvalitě ovzduší vyústí v produkci velkého množství nerelevantních dat. Z tohoto pohledu je vhodné poučit se z již proběhlých projektů. Vhodné je také konzultovat výběr s odborníky.
Pracovníci z úseku kvality ovzduší ČHMÚ, kteří mají v této oblasti bohaté zkušenosti, doporučují zaměřit se při výběru senzoru na následující otázky:
Co chceme měřením zjistit?Poskytuje výrobce dostatek informací o měřicím systému?
Jsou dostupné informace o tom, co a jakou metodou senzor měří a zda je vhodný pro instalaci do venkovních meteorologických podmínek? Dále je nutné mít informaci o tom, jaké jsou meze detekce měřených znečišťujících látek a jaká je vyčíslená nejistota měření. V neposlední řadě je třeba vědět, jak senzor ukládá, zpracovává a přenáší data a jaká je průměrná životnost čidla či možnost jeho re-kalibrace.
Je možnost dostat se k primárním měřeným datům, která by umožňovala provést kontrolní srovnávací měření s referenčními metodami stanovenými evropskou i národní legislativou?
Toto je nezbytný krok pro možnost identifikace vadných kusů čidel a identifikace případných odchylek v měření před samotnou instalací na místa zájmu. Srovnávací měření je realizovatelné po domluvě s ČHMÚ. Pro možnost získání dostatku informací o čidle se doporučuje souměření po dobu alespoň 3 měsíců.
Jsou senzorem měřené polutanty smysluplné pro nasazení na námi zvolený projekt (tj. splnění účelu aplikace) a zvolené zájmové místo?
Navazuje na první otázku. Je nutné zvážit vhodnost senzoru podle vlastností projektu / lokality měření (tj. zatížení dopravou, průmyslem, lokálním vytápěním či nás zajímá kvalita ovzduší na pozaďových lokalitách). I v tomto bodě je vysoce doporučená konzultace s ČHMÚ, ZÚ či jinými odbornými organizacemi zabývajícími se kvalitou ovzduší.
Jak vhodně umístit měřicí jednotky tak, aby postihly cíle měření?
Je opravdu cílem změřit samotný liniový či bodový zdroj? Nebo nás zajímá, jaký je jeho případný vliv na dotčené lokality obývané rezidenty (sídlištní celky, parky, atd..)?
Přehodnocení nízkonákladovosti aplikace senzorů, tj. kolik měřicích jednotek bude potřeba pro získání konkrétní informace a jak dlouhá bude celková doba měření?
Průměrná životnost čidel je 1 až max. 2 roky. Mimo pořizovací částky za samotná čidla je nutné dále zohlednit náklady na přenos dat komunikačními sítěmi, na správu čidel a na zpracování a kontrolu dat před jejich samotnou publikací.
Nutnost zohlednit vliv sezónních změn venkovního ovzduší (meteorologie) na kvalitu měření senzoru (s ohledem na známé slabiny systémů a jejich neschopnost kompenzace výkyvů vnějších meteorologických podmínek, zejména vysoké vlhkosti vzduchu). Vhodné řešit opakovanou kontrolou metodou souměření s referenčními analyzátory i během roku (v přechodných obdobích).
Jaký je výklad informace plynoucí z měření nízkonákladovými senzory?
Je nutné vzít v potaz, že se na čísla ze senzorů v žádném případě nedá pohlížet jako na přesně změřené koncentrace polutantů (nejedná se o certifikovaná referenční čidla). Data jsou tedy využitelná pouze pro detekci trendů (tj. změn) v ovzduší, případně hrubě odhadnutých škál koncentrací podle dobře uváženého indexu kvality ovzduší (např. špatné, střední, dobré, aj.; takovýto index ovšem pro senzory zatím nebyl stanoven).
Pro zamezení nákupu tzv. „zajíce v pytli“ či pro zamezení případného zklamání z pozbytí efektivního účelu využití senzorů doporučujeme zamyslet se nad výše zmíněnými body, a to v uvedeném pořadí při jakémkoliv plánování a zvažování investice.
Většina proběhlých projektů se z podnětu nutnosti vyhovět veřejnosti v potřebě vědět více o kvalitě ovzduší (než je momentálně dostupné ze stávající referenční sítě) snížila na pouhé publikování velkého množství nerelevantních dat, což samozřejmě není správná cesta pro vývoj monitoringu kvality ovzduší ať už ve městech či na jiných zájmových místech.
Pro potřeby další konzultace se prosím neváhejte obrátit na odborníky z úseku kvality ovzduší v ČHMÚ či v jiných odborných organizacích dlouhodobě se zabývajících měřením kvality ovzduší.
Poznámka:
Maximální denní osmihodinová koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z osmihodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
Imisní limity
podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., v aktuálním znění a vyhlášky o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích 330/2012 Sb., v aktuálním znění.
Imisní limity pro ochranu zdraví a maximální počet jejich překročení:
Znečišťující látka | Doba průměrování | Mez pro posuzování [µg.m-3] | Imisní limit [µg.m-3] LV | |
Dolní LAT | Horní UAT | |||
SO2 | 1 hodina | — | — | 350 max. 24x za rok |
24 hodin | 50 max. 3x za rok | 75 max. 3x za rok | 125 max. 3x za rok | |
NO2 | 1 hodina | 100 max. 18x za rok | 140 max. 18x za rok | 200 max. 18x za rok |
kalendářní rok | 26 | 32 | 40 | |
PM10 | 24 hodin | 25 max. 35x za rok | 35 max. 35x za rok | 50 max. 35x za rok |
kalendářní rok | 20 | 28 | 40 | |
PM2,5 | kalendářní rok | 12 | 17 | 20 (od roku 2020)* |
Pb | kalendářní rok | 0,25 | 0,35 | 0,5 |
CO | maximální denní 8hod. klouzavý průměr | 5 000 | 7 000 | 10 000 |
Benzen | kalendářní rok | 2 | 3,5 | 5 |
*imisní limit PM2,5 platný od roku 2020, do roku 2019 platil limit 25 µg.m-3
Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace:
Znečišťující látka | Doba průměrování | Mez pro posuzování [µg.m-3] | Imisní limit [µg.m-3] LV | |
Dolní LAT | Horní UAT | |||
SO2 | rok a zimní období (1.10.-31.3.) | 8 | 12 | 20 |
NOx | kalendářní rok | 19,5 | 24 | 30 |
Zdroj: TZ ČHMÚ
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře