Reklama

10. 6. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Jak řešit poplatky za svoz komunálního odpadu – legislativa i tipy z praxe

Problematice odpadového hospodářství z pohledu měst a obcí kde žije velký počet obyvatelů bez nahlášení k trvalému pobytu, se věnujeme delší dobu. Dnes přinášíme souhrn legislativních možností a několik tipů z praxe.

Legislativní možnosti, díky nimž mohou obce vybírat platby za svoz komunálního odpadu, jsou tři:

  • První možností, a zároveň nejčastější, je stanovení poplatku za komunální odpad dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Podle zákona o místních poplatcích poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí fyzická osoba přihlášená v obci a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

  • Druhou možností je stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 17a zákona o odpadech je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Tuto možnost často využívají obce a města, kde žije velký počet osob, které zde nejsou přihlášeny k pobytu, a to právě z toho důvodu, že není vázán na trvalé bydliště, ale na množství vyprodukovaného odpadu. Poplatek za komunální odpad tak platí každý občan, který v obci žije a vytváří komunální odpad. Takto stanovený poplatek za komunální odpad má například Hlavní město Praha.

  • Do třetice může obec s fyzickou osobou uzavřít smlouvu dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech. Tato úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech, je výsledkem smlouvy, kterou uzavírá obec s fyzickou osobou a je shodným projevem vůle obou stran, které mají rovné postavení. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

Rady z praxe

Některá města a obce od občanů poplatky za svoz odpadů neúčtují. Jsou to například Česká Lípa, Dubí, Kralupy nad Vltavou, Most, Nová Paka, Teplice nebo Ústí nad Labem. Jak řeší svoz odpadu?

„U nás v obci jsme zavedli koeficient daně z nemovitosti 5. Reálně se daň z nemovitostí zvýšila pouze o 100 %, koeficient se netýká polí, luk, vinic, sadů, zahrad, a zavedli jsme takzvaný příspěvek na obydlení v obci. Když je v některém č.p., které je určené k bydlení, hlášený alespoň jeden trvale hlášený člověk, pak dáváme majiteli nemovitosti příspěvek 4000 Kč ročně - po předložení dokladu, že má zaplacené daně z nemovitostí za minulý rok," uvádí ve svém příspěvku na našem webu Petr Šmíd, starosta obce Hrušovany.

Petr Šmíd v komentáři dále pokračuje: „Je možné k tomu přistoupit variabilně a schválit například to, že když je nemovitost určená k bydlení, tak za každého trvale hlášeného občana, který je tam nahlášen k 31. 12. daného roku náleží majiteli nemovitosti příspěvek - třeba 1500 Kč, nejvýše však 6000 Kč od obce. Pak jsou lidé vcelku intenzivně motivováni k tomu, aby si změnili trvalý pobyt. No a kdo není hlášený a má u Vás jen postavený RD, tak ať alespoň platí zvýšenou daň z nemovitosti."

Mezi města, kde občané již řadu let nemusí hradit poplatky za svoz SKO patří i Kralupy nad Vltavou. Ty vedlo k tomuto rozhodnutí mimo jiné vysoké procento neplatičů za svoz a nutnost vymáhání dluhů, které neúměrně zatěžovalo městskou pokladnu.

Od roku 2015 občané Kralup nemají povinnost úhrady poplatku za svoz komunálních odpadů. Ale tento poplatek byl nezávisle kompenzován zvýšeným koeficientem pro výpočet daně z nemovitosti. Zrušení poplatku s sebou nese i některé nevýhody - jako například přehled o obsluhovaných kontejnerech, či absenci motivačního prvku. Tato změna však byla finančně velmi vstřícná k samotným občanům, a přesto nám peníze v rozpočtu nechyběly,“ přibližuje situaci Vojtěch Pohl, místostarosta města Kralupy nad Vltavou.

Daň z nemovitosti kryje i náklady na svoz odpadu ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Navýšením koeficientu daně z nemovitosti získáme finance, které pokryjí poplatky za komunální odpad,“ připojuje se Helena Pešatová, starostka města Frýdlant nad Ostravicí a doplňuje: „Dále si slibujeme, úpravou a četností svozu, že občané budou i více separovat. Uvidíme, výsledky jsou zkresleny koronavirovou situací, kdy lidé nechodili do práce, množství chat bylo trvale obsazeno, a tak se hromadil komunální odpad.“

„V České Lípě se poplatek za svoz komunálního odpadu neplatí od roku 2010, letos tedy deset let,“ konstatuje Jitka Volfová, starostka města Česká Lípa, které se také rozhodlo jít cestou zvýšení daně z nemovitosti.

„V roce 2009 zastupitelstvo rozhodlo o odpuštění tohoto poplatku z důvodů zvýšení koeficientu daně z nemovitosti, který byl z koeficientu 1 zvýšen na koeficient 2,“ říká Jitka Volfová, „Odpuštění poplatku za komunální odpad bylo vnímáno jako částečná kompenzace zvýšeného poplatku za daň z nemovitosti. Příjem z daně z nemovitosti kryje v současnosti náklady jen z menší části - v letošním roce je na svoz odpadu v rozpočtu vyčleněno 49,4 mil. Kč, nicméně znovuzavedení poplatku zatím nechystáme. Určitě tuto otázku řešíme, ale nechceme o ní rozhodnout do doby, než vzejde v platnost novela zákona o odpadech.“

Ve Šlapanicích nebo Nové Pace hradí svoz odpadu z městského rozpočtu. „Financování odpadového hospodářství jde obecně ze zdrojů města, protože koeficient daně z nemovitosti vyšší nemáme (2). Nejlepší řešení to není. Přinutit občany přihlásit se k trvalému pobytu lze snad jedině nějakou výhodou, kterou mají jen občané s trvalým pobytem, jinak zůstává jen přesvědčování a dobrá vůle lidí,“ uvádí Michal Klaška, místostarosta města Šlapanice.

„Město Nová Paka financuje odpady z rozpočtu města. Je to rozhodnutí samosprávy,“ vysvětluje Josef Cogan, starosta města Nová Paka, „Dále máme příspěvek za tříděný odpad. V Nové Pace se poměrně rozsáhle třídí již více než dvacet let. Kdysi jsme motivovali občany, aby více třídili právě i snižováním poplatku za odpady při zvýšení rozsahu třídění. Většina zastupitelů, ale také zastává názor, že poplatek je jen daň „z hlavy“, a že nevybíráme za jiné služby, třeba veřejné osvětlení. Aby měl poplatek smysl, odpad by musel být zpoplatněn přesně za objem vyhozený konkrétní osobou, problém je, že pak by vznikaly černé skládky. Spousta lidí by tvrdila, že vše vytřídí. Pravdou je, že máme minimum černých skládek a většinou je udělají jen dementi, co jedou z Krkonoš a vyhodí někde u cesty do příkopu igelitový pytel s odpadem.“

Nová Paka se pravidelně umisťuje na předních místech soutěže Čistá obec. Kritériem hodnocení je množství vytříděného odpadu v přepočtu na obyvatele a rok. Josef Cogan dále uvádí: „Podle parametru rozsahu třídění se v soutěži „Čistá obec“ Královehradeckého kraje držíme v naší kategorii pořád někde kolem třetího místa, tak asi budeme v třídění nadprůměrní. Pořád se ale přemýšlí, jak systém zlepšit a zefektivnit.“

Změna místa trvalého pobytu občana

Problematika ohlášení změny místa trvalého pobytu občana je upravena zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje podmínky pro zaevidování údaje o adrese místa trvalého pobytu občana. Příslušná ohlašovna provede změnu místa trvalého pobytu v případě splnění všech náležitostí stanovených tímto zákonem (§ 10 zákona o evidenci obyvatel).

 

Zdroj: Legislativa/ MŽP ČR, Změna místa TP/ MV ČR

 

Foto: ilustrační/ redakce archiv

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI