Česko stále častěji postihují extrémní sucha. Situace už zašla tak daleko, že zejména během letních veder běžně vysychají rybníky, vodní nádrže i studny.
Vláda se snaží nedostatek vody řešit různými opatřeními v podobě "suchých paragrafů", či ústavní ochranou vody. Odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) se však rozhodli ukázat, jak mají fungovat vodozádržná opatření přímo v praxi.
Lokalita zvaná Amálie, která se mění na takzvanou chytrou krajinu, se nachází u obce Lány asi 40 km západně od Prahy. Vědci zde plánují vybudovat mokřady, rybníky a zavlažovací systémy v kombinaci s moderními technologiemi.
Cílem projektu je kromě vytvoření udržitelného zemědělství a hydrologické rovnováhy učinit krajinu komfortnější pro obývání. Dalšími přednostmi by měla být úprava mikroklimatu, podpora celkové biodiverzity a zvýšení estetické hodnoty.
Podle Petra Skleničky, který je hlavním koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajinu, je třeba půdu dostat do takového stavu, aby odolala klimatickým změnám. Lokalita Amálie byla vybrána i pro její umístění v tzv. srážkovém stínu. Kromě Jižní Moravy jde o jednu z nejsušších oblastí v zemi. Lokalita simuluje podmínky, které by podle prognóz měly po roce 2030 panovat na většině území České republiky.
Jde nejen o systém investičních akcí vodohospodářského charakteru, jako jsou například rybníky či mokřady, ale i o propojení dalších opatření, jako například protierozní pásové zpracování půdy, či setí speciálních plodin šetrných ke krajině a půdě.
Odborníci se zaměří zejména na zachytávání srážek z přívalových dešťů. Namísto tradičního odvádění této vody do drenáží a recipientu s ní budou dále pracovat formou závlah, přečerpávání, čištění apod.
„V neposlední řadě bude součástí celá soustava monitorovacích prvků, které budou monitorovat stav před, v průběhu a po, abychom pak dokázali vyhodnotit efekt celého systému," řekl pro portál Aktuálně.cz rektor ČZU Petr Sklenička.
Odborníci vytvořili tři pokusné parcely, na nichž se bude ověřovat, zda při pěstování čiroku odolávají erozi a dostatečně vsakují vodu. Cílem je v praxi prokázat, že je možné udržitelně a konkurenceschopně hospodařit i v v sušších podmínkách.
Výsledkem projektu bude i naučná stezka, která laické i odborné veřejnosti ukáže, jak by země měla správně fungovat.
Lokalitu Amálie na Rakovnicku budou následovat další dva projekty. Chytrá krajina II, která zahrnuje 500 - 1 000 ha lesní půdy, se nachází u Kostelce nad Černými lesy. Má se stát vzorem pro udržitelné obhospodařování lesa.
Chytrá krajina III je pro změnu urbanizovaná krajina v Praze o rozloze 30 - 50 ha urbanizovaných ploch v rámci kampusu ČZU. Projekt Chytrá krajina I má ambice stát se vzorem i pro jiná místa v Česku a Evropě. Vznikat začal už v loňském létě a hotový by měl být přibližně za tři roky.
Všechny pozemky, které budou součástí tohoto i dalších projektů, patří univerzitě. Množství investic potřebných pro úplné dokončení projektu odhadl Petr Sklenička v rozhovoru pro portál Naše voda předběžně na 50 - 100 milionů Kč (cca 2 - 4 miliony EUR).
Komentáře