Lipová alej v ulici Jana Palacha vítá řidiče přijíždějící do Bohumína směrem od Karviné už desítky let. Jednu její část ale ohrožují inženýrské sítě. Radnice se proto snaží udržet stromořadí v co nejlepší kondici a zároveň hledá způsob, jak oživit místa, kde kvůli potrubí nové dřeviny vysadit nemůže. Letos poprvé na nich vykvetla pestrobarevná směs letniček.
Kdo míří do centra Bohumína směrem ze Skřečoně, jen stěží jej přehlédne. Mohutné stromořadí vytváří společně se sousedním parkem Petra Bezruče zelenou vstupní bránu do města. Koruny lip poskytují v horkých dnech stín, tlumí ruch z dopravy a dotvářejí charakter jedné z hlavních městských ulic.
Stromy na jedné straně ulice ale doplácejí na to, že rostou přímo nad inženýrskými sítěmi. „Snažíme se život cenných dřevin prodloužit, jak to jen jde. Každým rokem jim dopřáváme odbornou péči. V příštích dnech projde zdravotním ořezem devět lip,“ popsal Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.
Arboristé odstraní suché a poškozené větve, které představují bezpečnostní riziko a jsou náchylnější k napadení dřevokaznými houbami. Správně provedený zásah pomáhá stromům lépe hospodařit s energií a zlepšuje jejich vitalitu.
Ani pravidelná údržba nedokáže změnit skutečnost, že alej rostoucí na vzdálenější straně od parku je do budoucna odkázána k zániku. Jakmile dřeviny dožijí, nebude možné je nahradit.
„Dva stromy v místě křížení ulic Jana Palacha a Štefánikovy musely být v minulých letech pokáceny kvůli havárii potrubí. Nové přitom na stejném místě vysadit nelze právě kvůli kolizi s vodovodním a kanalizačním řadem,“ vysvětlil Palán.
Tam, kde musely lípy ustoupit, zkouší Bohumín alternativní podobu zeleně. Travnatý pás letos poprvé zahradníci osadili směsí medonosných letniček, příznačně nazvanou Včelí mls.
„Rostliny krásně rozkvetly, jsou atraktivní na pohled a až do podzimu nabízí hmyzu bohatý zdroj potravy. Ve městech, kde přirozeně kvetoucích ploch ubývá, jsou podobné projekty stále důležitější. Tímto postupem zvyšujeme biodiverzitu prostředí. Je to pokus, jak by se v budoucnu dala esteticky i funkčně řešit vegetace tam, kde stromy vysazovat nelze,“ doplnil Palán.
Komentáře