Další část dosud obtížně přístupného Bělského lesa záhy nabídne lidem proměněné území k trávení volného času. Původně podmáčená a těžce přístupná místa byla umně a citlivě zpřístupněna prostřednictvím povalových a nezpevněných štěrkových chodníků, doplňujících ty stávající. Důraz byl kladen na zachování přírodního charakteru největší zelené plochy města a nenásilné začlenění stavebních prvků do krajiny.
Architektonický návrh proměny mokřadů pod ulicí K Jezeru připravily architektky Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská. Zhotovitelem je opět městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň. Proměněné území tzv. ostravských levád rozšířilo obyvateli i návštěvníky města vyhledávanou přírodně-naučnou trasu Cesty vody v západní části Bělského lesa. Jde o další z řady zelených projektů, jehož investorem je město Ostrava.
„Bělský les se uplynulých letech významně proměnil. Investice města Ostravy do spektra projektů v tomto území přesáhnou 80 milionů korun. Náklady aktuálně realizované proměny území mokřadů předpokládáme ve výši 13 milionů korun. I při této realizaci jsme dbali na zachování přírodního charakteru lesního prostředí, infrastruktura byla volena z přírodního materiálu dřeva a kamene. Posílili jsme vodní režim v území, lidé mohou při procházkách obdivovat tůně, atraktivní vodní tok a jistě ocení nový mobiliář. Přibylo kládové sezení, lavičky, odpočinková místa a pobytové plošiny. Terén je možné zdolat díky dřevěným schodištím a původně obtížně schůdná místa jsou protkána víc jak 600 metry chodníků, kombinací povalových, štěrkových či kamenných, lemujících Výškovický potok v místě,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.
Revitalizace území byla zahájena v dubnu letošního roku a dokončena bude v závěru roku. Instalované konstrukce byly navrženy s ohledem na hladinu podzemní vody, ekologickou stabilitu území, současně respektují místní vegetaci i hydrologický režim. Nové stezky dokonale navazují na stávající lesní cesty, zajišťující přístup pro pěší z okolních částí Bělského lesa, včetně již dříve revitalizovaného území Priessnitzových lázní a Starobělské koliby. Vysazena byla místě příslušná vegetace, dřeviny, trvalky i kapradiny, včetně mokřadních a vodních rostlin na březích tůní.
Veškeré i již dříve realizované zásahy v rámci revitalizace území Bělského lesa respektují jeho přírodní charakter, lidé si proměněný prostor brzy oblíbili a využívají jej k trávení volného času. V závěru roku 2026 byl dokončen projekt povalových chodníků, víc, než půl kilometru stezek propojilo tzv. Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí Křížové cesty s Cestou vody. Díky optimalizaci průchodů územím lidé chaoticky neprošlapávají povrch, jsou v přírodě, ale zcela se jí nedotýkají. Bělský les tak díky masivním investicím města, kromě zmíněných povalových chodníků, nabízí v roce 2023 dokončenou Cestu vody, Park nad rybníkem dostavěný v roce 2025 či ve stejném roce obnovené běžecké okruhy. Letos v červenci pak byla dokončena obnova dětského a dopravního hřiště na ulici Čujkovova.
Zatraktivnění území Bělského lesa ale není u konce, v procesu je jeho komplexní vyhodnocení, zpracování koncepce dalšího možného rozvoje, identifikace příležitostí pro uskutečnění možných projektů s akcentem na environmentální a vzdělávací potenciál. Připravována je i podrobná studie proveditelnosti rybničních a mokřadních systémů v Bělském lese, řešící návrh realizace nových rybníků, mokřadu a tůní. „Navrhovaná řešení přispějí k vytvoření přirozeného biotopu, podpoře biodiverzity, kýženému zadržování vody v krajině a vyřešení problematiky zatápění pozemků,“ doplnil nejnovější záměry zelených projektů ve městě Aleš Boháč, náměstek primátora. Ostrava reaguje dlouhodobě na klimatické změny, zvyšující se teploty a pracuje na snižování rizik, spojených s vysokými teplotami i suchem. Město má od roku 2017 adaptační strategii, kterou aktualizuje.
Kromě proměny Bělského lesa připravuje Ostrava i revitalizaci Porubského lesa, pořízeny budou studie rekreačního a environmentálního využití obou zmíněných území. „Autoři studie prověří možnosti rozvoje a využití Porubského lesa obdobným způsobem, jakým je v současnosti využíván Bělský les, tak aby byla zachována přírodní hodnota území a zásahy do lesního ekosystému byly minimalizovány. Studie obsáhne vhodné lokality a projekty k environmentálnímu vzdělávání, poznávání přírody, podobných oblíbené Cestě vody,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora.
Komentáře