Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Největším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme, Evropský systém emisního obchodování (EU ETS), který spustila v roce 2005 Evropská unie.
V ČR je EU ETS upraven zákonem č. 383/2012 Sb. Uvádí, na jaká zařízení se systém vztahuje a jaká jsou práva a povinnosti jejich provozovatelů.
Eva Weightman se věnuje problematice obchodování s emisemi více než 15 let. V organizaci IETA se v současné době zaměřuje na kompenzaci a snižování emisí CO2 v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). V minulosti pracovala v Londýně pro EEA Fund Management, společnost, která spravuje fond investující do emisních kreditů. Bohaté zkušenosti získala také prací pro Ministerstvo životního prostředí ČR, kde se podílela na přípravě České republiky na obchodování s emisemi v EU ETS.
Eva Weightman se s námi podělila o svůj pohled na systém EU ETS a o své zkušenosti z Velké Británie.
Jak vnímáte současné nastavení systému EU ETS?
EU ETS je v současné době stále největší systém obchodování s emisemi, který pokrývá okolo 2Gt CO2. Přes veškerou kritiku se Evropské komisi ve spolupráci s členskými státy podařilo vytvořit systém, který nastavil cenu uhlíku, jež v mnoha zemích nikdy předtím neexistovala. Pro mnohé účastníky představoval systém EU ETS zcela nový pohled na oceňování CO2 jako externality, která do té doby nebyla brána v potaz. Některé aspekty tohoto mladého trhu nebyly nastaveny ideálně a ekonomická krize přispěla k přebytku povolenek v systému, ale pokud bychom chtěli navrhnout od stolu perfektní systém, tak u toho stolu sedíme dodnes. Nedávno přijaté reformy EU ETS jsou krokem správným směrem.
Mohla byste popsat, co se může stát po vystoupení Velké Británie z EU?
Vláda Velké Británie vydala již několik informací pro firmy, které jsou součástí EU ETS, co nastane, pokud dojde k tvrdému Brexitu. V současné chvíli, a je třeba podotknout, že situace se již několikrát změnila a Velká Británie se nyní připravuje na volby, je pokyn takový, že v případě tvrdého Brexitu bude na všechna zařízení kromě leteckých společností uvalena uhlíková daň.
Nedávné rozhodnutí prezidenta USA, Donalda Trumpa, odstoupit od Pařížské klimatické dohody bylo překvapující. Anglie má k USA z evropských zemí nejblíže. Jaký postoj podle Vás zaujímá Anglie k odstoupení USA, jednoho z největších znečisťovatelů, z této dohody?
Problematika změny klimatu je vládou Velké Británie brána velmi vážně. Předchozí premiérka Mayová ke konci svého působení v Downing Street v rychlosti schválila klimatickou legislativu, která zavazuje Velkou Británii k bezuhlíkové ekonomice do roku 2050. Navíc příští konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu bude probíhat právě ve Velké Británii.
Jak vzpomínáte na své působení na Ministerstvu životního prostředí?
Na své působení na MŽP vzpomínám velmi ráda. Česká republika byla novou členskou zemí Evropské unie, s čímž byla spojena řada nových témat, kterými jsme se zabývali. V mém případě to byla problematika spojená s přípravou na EU ETS. Mou rolí byla především komunikace se zařízeními, která budou do tohoto nového systému sledování a snižování emisí CO2 spadat. Já jsem během své práce na MŽP promovala na vysoké škole, takže tato zkušenost byla opravdový křest ohněm. Měla jsem ale velké štěstí, že vedoucím našeho nového oddělení byl Ing. Tomáš Chmelík, který naši přípravu dotáhl do úspěšného konce.
Více informací o obchodování s emisemi, systému EU ETS a situaci v České republice se dozvíte na konferenci 29. Emission Trading, dne 26. 11. 2019.
Foto: Eva Weightman archiv
Komentáře